Ottův slovník naučný/Receptum

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Receptum
Autor: Josef Vančura
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 353. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Receptum arbitrii jest smlouva ujednaná mezi stranami majícími spor s jedné a třetí soukromou osobou s druhé strany, jíž tato zavazuje se rozhodnouti spor jako rozsudí. Podle práva praetorského k platnosti této smlouvy nežádalo se zvláštní formy (pactum praetorium), rozsudí mohl však býti praetorem nepřímo (pokutami, pignoris capione) donucen k vynesení rozsudku jen, bylo-li stranami splnění rozhodčího nálezu zajištěno konvencionální pokutou (stipulatio poenae, pecunia compromissa). J.V.

R. nautarum, cauponum, stabulariorum zoveme závazek lodníkův a hostinských, vrátiti věci, jež jim anebo jejich lidem u provozování živnosti byly od cestujících nebo hostův odevzdány nebo do místnosti přineseny; majetníci řečených živností měli povinnost věnovati věcem přijatým zvláštní pozornost a péči (custodia) a byli povinni nahraditi škodu, i když věci byly třeba jen náhodou poškozeny nebo ztraceny; závazku toho byli prosti jen, jestliže dokázali, že škoda způsobena byla pohromou neodvratitelnou (vis maior). J.V.