Ottův slovník naučný/Ratibořice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ratibořice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 320–321. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Ratibořice
Související články ve Wikipedii:
Ratibořice (Česká Skalice), Ratibořice (Jaroměřice nad Rokytnou), Ratibořice (Ratibořské Hory)

Ratibořice: 1) R., Hory, Hůrky Ratibořské (Bergstadtl-Ratibořitz), hor. městečko v Čechách, v hejtm. a okr. táborském, má 136 d., 913 obyv. č. (1890), far. kostel sv. Vojtěcha, v l. 1720–22 vystavěný, kapli sv. Jana Křt., 5tř. šk., pš., četn. stan., doly a huti na stříb. a olov. rudu a 4 výr. trhy. Opodál městečka několik domků na haldách vystavěných, zv. ve Skalách a Občiny. Osada děkuje za své založení vyzdviženým zde horám na stříb. rudu, která zde objevena kol. r. 1526. Bohaté kdysi dolování skoro zašlo; v novější době pokusil se o opětné dolování kn. Schwarzenberg. R. 1652 povýšeny R. na městečko, při čemž vysazen jim erb městský: v modrém štítě dvé stříbrných věží se stinkami, černými kupolemi a zlatými makovicemi, z nichž na pravé jsou hodiny sluneční, na levé okno a v něm zlatý zvon. Mezi věžemi na zel. pahorku štít, v něm dovnitř prohnutá, vzhůru mířící červ. špice, klín, s hornickým znamením. V lev. poli stříb. červená růže pětilistá rožmberská, v prav. modrém poli v pravo hledící jednohlavý orel, se zl. drápy a zobákem, polostříbrný, poločervený, se zl. půlměsícem na prsou a na rozepiatých křídlech (znak kolovratský). Nad štítem v pravo hledící helm se spuštěným hledím, s červ. a stříb. fafrnochy, vinutím a stužkami, z nichž vystupuje svátečně oděný horník s perlíkem na pravém rameni. – 2) R., víska t. při ř. Úpě, hejtm. Nové Město n. M., okr., fara a pš. Česká Skalice; 9 d., 98 obyv. č., 6 n. (1890), uprostřed krásného parku letohrádek, dále jest zde dvůr, mlýn, bělidlo, mandlovna a letní hostinec Vil. kn. ze Schaumburg Lippe. Letohrádek, úhledná dvoupatrová budova, dodává romantickému údolí ratib. zvláštního půvabu. Vavřinec kn. Piccolomini přestavěl (v l. 1673–1712) letohrádek. Vév. Kateřina Zahaňská dala letohrádek obnoviti, skvostně ozdobiti a celou kotlinu od přírody již zdobenou proměniti v úhledný park. R. 1813 navštívili vévodkyni na zdejším letohrádku car ruský Alexander a král pruský Bedřich Vilém. R., jakož i letohrádek úzce spojeny jsou s mládím Bož. Němcové. Jihozápadně od nyn. letohrádku stávala tvrz, po níž dnes žádných památek není, byla sídlem jedné větve pánů ze Žampachu, kteří tu seděli ještě v 2. pol. XV. stol. Zdeněk Lev z Rožmitálu a Hynek Krušina z Lichtenburku prodali (1534) R. Janu z Pernšteina a ten opět r. 1544 Žehušickým z Nestajova, z nichž paní Magdalena prodala zboží ratib. r. 1588 k panství náchodskému. – 3) R., také R. Staré, ves t., při rybníku, hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. R. (městečko); 41 d., 275 obyv. č. (1890), fil. kostel sv. Bartoloměje (ve XIV. stol. far.), po ohni r. 1849 obnovený, slabé ložisko stříb. rudy. Ratibořice. jsou kolébkou Měděncův z Ratibořic.

4) R., ves na Moravě, hejtm. a okr. Mor. Budějovice, fara a pš. Jaroměřice; 45 d., 292 obyv. č. (1890). Alod. statek se dvorem drží Pavlina princ. Löwensteinová.