Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Ranná

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ranná
Autor: Karel Václav Adámek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha: J. Otto, 1904. S. 293. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Raná

Ranná, Ranna, Rana, městys v Čechách v hejtm. chrudimském, okr. hlineckém při Ranském č. Černém potoce, má 74 d., 365 obyv. č. (1890), far. kostel katol. sv. Jakuba (ve XIV. stol. far.) a evang. ref. vyznání, 4tř. šk., pš. a 3 mlýny. R. připomíná se poprvé r. 1392, tehdy příslušela částí k panství rychmburskému. Druhá část R-né patřila ke tvrzi, z jejíchž držitelů znám jest v XV. stol. horlivý husita Hych z Rany, purkrabí rychmburský. Tvrz na R-né zanikla v XV. stol., když majetník její (snad Hych z Rany sám) odprodal zboží ranské k panství rychmburskému, což se stalo mezi r. 1452—85, v r. 1485 již R., ves celá s rychtou byla při panství tomto a zůstala při něm do r. 1848; r. 1851 obdržela právo na 4 trhy, jež bylo r. 1868 obnoveno. Kostel v XV. a XVI. stol. obsazen kněžími pod obojí (též V. Rosa, známý svými zápisky a j., zde působil), po r. 1620 byl filiálním do Skutče, od r. 1786 zase farním. Kostel sv. Jakuba Většiho byl v got. slohu, jejž zachovala presbyteř, kdežto loď v XVIII. stol. rozšířena, vnitřní zařízení nové, ze starších památnosti sanktuarium, got. odveří k sakristii, pěkný kalich s českým nápisem z r. 1581, zvony z r. 1492 a 1547. R. 1783 byl zřízen sbor evang. ref. vyznání, brzy zanikl vzmáhajícím se ariánstvím, r. 1870 obnoven. Fara evang. z r. 1871, kostel evang. vybudován a zřízen v l. 1872—79. Katoličtí kněží bydlili od r. 1788—1800 ve staré faře r. 1690 opravené, pak v nové z r. 1800, po ohni r. 1876 znova upravené. Srv. K. Adámek, Chrudimsko; K. V. Adámek, Paměti o školách v okr. hlineckém; Sborník okr. hlineckého. KVA.