Ottův slovník naučný/Rab

Ottův slovník naučný
Raatsch	Rab	Ráb

Údaje o textu
Titulek:	Rab
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 4. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související články ve Wikipedii: Rab

Rab (ital. Arbe), ostrov v Jaderském moři, mezi ostr. Kokem a Pagem; náleží k dalmatskému hejtmanství zaderskému oddělen jsa od pevniny kanálem Morlackým, je 175 km² veliký, částečně zalesněn, jinak úrodný, rodí se tu hlavně obilí, kukuřice, proso, víno a má 4525 obyv. srbochorvatských (1890), živících se výrobou mořské soli, sýra, rybářstvím a chovem ovcí. Hl. město t.jm . leží na mírné výšině zdmi obehnané, jest sídlem okr. soudu, katol. biskupského provikariátu a archipresbyterátu, má kathedrálu (ze XIII. stol.), pš., telegraf, přístav a 815 obyv. (1890), z nichž je 590 Srbochorvatův a 223 Italův. Paroplavební spojení zprostředkuje Lloyd a uherskochorvat. akc. paropl. společnost. Při dělení říše Římské ostrov připadl k polovici východní, od X. stol. do XIX. stol. byl sídlem biskupa. V 2. pol. X. stol. podmanili si ostrov Benátčané, v XI. stol. byl pod vládou chorvatského krále Petra Krešimíra IV. Po r. 1114 usadili se zde opět Benátčané a od té doby byl až na krátký čas pod jejich vládou. R. 1456 utrpělo město velice morem, od kteréž doby neustále ubývalo mu významu, teprve v době nejnovější počíná se zvedati. Patronem ostrova je sv. Krištof, jehož ostatky se zde chovají.