Ottův slovník naučný/Publiciana actio

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Publiciana actio
Autor: Josef Vančura
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 955–956. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související na Wikidatech: Publiciánská žaloba

Publiciana actio jest žaloba k ochraně kvalifikované držby (domnělého vlastnictví). Zavedena byla nejprve v právě římském praetorem Publiciem pro případ, nabyl-li někdo věci mancipii sice od pravého vlastníka, ale jenom tradicí, která nedostačovala podle práva civilního k převodu plného vlastnictví (dominii ex iure Quiritium), dále pro případ, nabyl-li kdo jakékoli věci na základě řádného titulu a bezelstně (iusto titulo et bona fide) od nevlastníka za okolností vedoucích k vydržení. Žaloba poskytovala se držiteli takto kvalifikovanému, ztratil-li držbu ještě před vydržením věci, a směřovala proti nynějšímu jejímu držiteli, a to v prv uvedeném případě, třeba by byl jejím quiritským vlastníkem, od něhož žalobci byla odevzdána, v druhém případě pak proti držiteli, který nebyl ani vlastníkem věci, ani jejím rovněž titulovaným a bezelstným držitelem. Jinak měly platnost pro tuto žalobu stejné zásady jako pro žalobu vlastnickou. P. a. byla praktickou i pro pravého vlastníka věci, ježto nabyl-li vlastnictví způsobem odvozeným, mohl touto žalobou dosíci stejného výsledku jako reivindikací (t. j. restituce věci), při čemž stačilo mu jen, aby provedl důkaz o řádném a bezelstném nabytí držby věci, a sproštěn byl důkazu o vlastnickém právu svého auktora. P. a., pokud jde o případy na druhém místě uvedené (řádné a poctivé nabytí držby věci od nevlastníka), zachovala se v právě Justiniánském a přešla odtud do práv dnešních. Právo rakouské, jež jedná o ní v §§ 372–374 rak. obč. zák., spočívá v celku na stejné základní myšlence jako právo římské, žádajíc, aby držba poctivě byla nabytá z titulu řádného a platného (ne jen putativního), odchyluje se však od něho tím, že, kdežto právo římské přikládá stejný význam všem řádným titulům nabývacím, právo rakouské činí rozdíl mezi tituly silnějšími a tituly slabšími a dává žalobě průchod zejména i v tom případě, nabyl-li žalobce věci řádně a bezelstně za náhradu (na př. koupiv ji), kdežto žalovaný jí nabyl bezplatně (na př. darem), třeba rovněž bezelstně. Mimo to má podle práva rakouského menší cenu titul, opírající se o nabytí věci od osoby podezřelé. J.V.