| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Przemyśł |
| Autor: |
Ludvík Tošner |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 896. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Přemyšl |
Przemyśł, rus. Peremyšl (Перемышль), kraj. a okr. město v Haliči, mohutná pevnost, leží 241 m n. m., na pravém bř. Sanu při jeho výtoku z hornatiny a při ústí Wiaru, stanice železniční trati z Jaroslavě do Lvova s odbočkou do Chyrowa, má 46.349 obyv. (1900), většinou katol. Poláků, mezi nimi 7192 vojíny a 10.998 židův. Ze staveb vyniká několik gotických chrámů, zvláště římsko-katolická kathedrála, pak 3 kláštery: františkánův, reformátorův a benediktinek, pomník krále Jana Sobieského a Ad. Mickiewicze, kamenný most přes San, dlouhý 180 m, a mocné pevnostní stavby, započaté r. 1874. Opevnění toto skládá se z městských hradeb na obou březích řeky, tvořených batteriemi a oporami se slabší čarou spojovací, a z pásu tvrzí, z nichž 13 z části pancéřových leží na levém břehu v oblouku s poloměrem 6 km dlouhým a 7 na břehu pravém. Celé opevnění to má obvod 42 km. Z ústavů vyučovacích jest zde římsko- a řecko-katolické theologické učiliště, ústav učitelek, pokračovací, měšťanská a vyšší dívčí škola a 7 škol obecných, pak polské a rusínské vyšší gymnasium, jakož i několik učilišť soukromých. Město jest sídlem řecko-katolického a římsko-katolického biskupa, krajského soudu, okr. hejtmanstvi a soudu, okr. finančního ředitelství, generálního velitelství X. armádního sboru, jakož i velitelství pevnostního, místního, 24. pěší divise, 47. a 48. pěší a 10. dělostřelecké brigády, poštovního a telegrafního úřadu, policejního kommissařství a filiálky rakouskouherské banky. Z průmyslových závodů má P. továrny na spodium, stroje, likéry a rosolky, 2 parní mlýny, parní pilu, raffinerii nafty, železniční dílnu atd. Čilý jest i obchod města, které jest obchodním střediskem báňského okrsku petrolejového Na blízkém pahorku leží zříceniny hradu postaveného prý Kazimírem II. na místě starší tvrze, kde sídlila údělná knížata ruská, vládnoucí P-í a okolním územím. — P. jest město velice staré, neboť připominá se již r. 981, kdy zmocnil se ho veliký kníže ruský Vladimír. R. 1018 opanoval je Boleslav Chrabrý, r. 1026 pak i s okolní krajinou Jaroslav, veliký kníže kijevský, jehož vnuk Rostislav Vladimirovič byl tu prvním knížetem údělným. R. 1069 dobyl města po dlouhém obléhání Boleslav Smělý, avšak již r. 1070 zmocnil se ho ruský kníže Vasilko Rostislavovič, odkudž panovala tu opět ruská knížata až do r. 1340 s malou přestávkou v r. 1179, kdy P. smlouvou postoupena Kazimíru II. Polskému. Od opanování Červené Rusi Poláky (1340) zůstala P. při říši Polské, až s Haličí připadla Rakousku. R. 1389 nadána byla městským právem magdeburským, r. 1498 spálil ji Štěpán, kníže valašský, po něm pak napadena několikráte Tatary, kozáky a jinými nepřáteli, jimž však vždycky dosti šťastně odolala. Od r. 1218 jest zde biskupství církve řecké, které r. 1594 spojeno na krátko a z části s církví římskou, s níž sjednotilo se nadobro r. 1720. Biskupství římsko-katolické založeno tu bylo r. 1375 Ludvíkem, králem uherským a polským. Tšr
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Přemyšl