Ottův slovník naučný/Professor

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Professor
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 733. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Profesor

Professor (z lat. profiteri) slul u Římanů veřejný, vládou ustanovený i placený učitel, zvláště učitel grammatiky a rhétoriky. Od r. 1600 sluli p-y učitelé universitní (zvaní také doctores nebo magistri) proti studentům, kteří sluli scholares, a titul tento zůstal jim podnes. Jsou pak buď řádnými (p-es ordinarii), tvoříce sbor určitými právy nadaný, a mimořádnými (p-es extraordinarii), jejichž platy jsou menší než p-ů řádných a kteří vyučují předmětům, pro něž od státu není systemisované stolice učitelské; nemohou býti zvoleni děkany nebo rektory. Řádní i mimořádní p-oři, kteří proti soukromým docentům jsou veřejnými, mohou býti buď skutečnými (zkráceně: v. ř. univ. prof., t. j. veřejný řádný universitní p.), nebo jen titulárními, řádní s platem mimořádného, mimořádní bez platu (s příjmy jen docenta). Učitelé vysokých škol universitám na roveň postavených (technik, hornických, lesnických akademií a t. p.) mají rovněž titul p-a. P. supplující slově ten, kdo zastupuje p-a řádného v jeho úřadě učitelském a dostává remuneraci, určenou zvláštním nařízením ministerským a řídící se počtem hodin v témdni. P-oři honorovaní (p-es honorarii) jsou vyšší úředníci neb učenci, kteří mají sice právo, nikoli však povinnost přednášeti na universitě. Řádný p. universitní jest v Rakousku v 6., mimořádný v 7. třídě hodnostní. Nověji titul p-a přísluší také skutečným učitelům středních škol, obch. akademií, hudeb. konservatoří a podobných učilišť, jimž se uděluje obyčejně po tříletí skutečné služby (zkráceně prof. gymn., prof. reál. atd.). Jsou hodnostní třídy buď 9., 8. neb 7. P. je také namnoze oblíbeným titulem učitelů soukromých, jimž však po právu nepřísluší, maje sloužiti jen ku zvýšení lesku jména (p. krasopisu, p. vyšší magie a t. p.). V zemích jazyků románských titul p-a nemá významu tak určitého a přikládá se učitelům škol středních, i pak učitelům universitním titulárním proti t. zv. chargés de cours a maitres de conférences, p-ům to mimořádným a docentům.