Ottův slovník naučný/Preyer

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Preyer
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 660. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související: Autor:William Thierry Preyer

Preyer: 1) P. Johann Wilhelm, něm. malíř zátiší (* 1803 – † 1889), vzdělal se na akademii düsseldorfské a vykonav některé cesty usadil se v Düsseldorfě, kdež zemřel. Maloval výtečně provedené květiny a ovoce; šest takových obrázků jest v Nár. galerii berlínské. – Jeho dcera Emilie jest rovněž malířkou zátiší a jeho syn Paul malířem podobizen a genru.

2) P. Thierry William, fysiolog něm. (* 1841 v Moss-Side u Manchesteru – † 1897 ve Wiesbadenu). Lékařská i přírodovědecká studia vykonal vesměs v Německu, r. 1865 habilitoval se v Bonnu pro zoochemii a zoofysiku, po dvou letech rozšířil si habilitaci též na fysiologii a stal se r. 1869 prof. tohoto oboru v Jeně, kdež setrval do r. 1888. Přesídliv do Berlína, působil tu jako soukromý docent, načež následkem churavosti přestěhoval se r. 1893 do Wiesbadenu. Vynikal jako všestranný badatel i jako velmi plodný spisovatel, kterýž mnohé obtížné problémy přírodovědecké s neobyčejným zdarem dovedl také vhodně zpracovati pro širší vrstvy intelligence. Z četných jeho prací možno uvésti: Ueber einige Eigenschaften des Haemoglobins und Methaemoglobins (Bonn, 1868); Die Blausäure (t., 1868, 1870, 2 sv.); Die Blutkrystalle (1871); Rétablissement de l'irritabilité des muscles roides (1865); Das myophysische Gesetz (Jena, 1874); Die funf Sinne des Menschen (Lip., 1870); Ueber die Ursachen des Schlafes (Štutg., 1877); Die Scele des Kindes (1882, 4. vyd. 1895); Die Hypnotismus-Vorlesungen an der Univ. Berlin (Víd., 1890); Elemente der allgemeinen Physiologie (Lip., 1883); Biol. Zeitfragen (Berl., 1889); Specielle Physiologie des Embryo (Lip., 1885); Naturwissenschaftliche Thatsachen u. Probleme (1880); Aus Natur und Menschenleben (1885); Die geistige Entwickelung in der ersten Kindheit, nebst Anweisung fur Eltern, dieselbe zu beobachten (Štutg., 1893).