Ottův slovník naučný/Presto

Ottův slovník naučný
Prestige	Presto	Prestol

Údaje o textu
Titulek:	Presto
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 652. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Presto, ital., označení hudebního tempa, značící rychle. P. je pátým a posledním stupněm v řadě hlavních označení hudebního tempa: Largo, Adagio, Andante, Allegro a P. P. sesiluje se ještě příslovci: p. assai, rychleji, a molto p., velmi rychle, a posléze prestissimo, co možná nejrychleji. Výrazu p. ve smysle tuto uvedeném užil nejprve kontrapunktista Enno ok. r. 1650. Někdy p., tak jako adagio a andante, vyznačuje celou skladbu hudební (na př. P. od Mendelssohna Bartholdyho).