Ottův slovník naučný/Praevarikace

Ottův slovník naučný
Praevalovati	Praevarikace	Praevence

Údaje o textu
Titulek:	Praevarikace
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 395. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Praevarikace (z lat. praevaricatio, uchýlení se od pravé cesty, porušení povinnosti, nevěra v nějaké záležitosti), ve středověku a ještě i dnes někde název pro nevěrné zastupování advokátovo, kde advokát na oko hájí sice zájem své strany, avšak tajně radí odpůrci (§ 366 něm. trest. zák.), a mimo to i název pro zneužívání úřední moci tím způsobem, že úředník jakýmkoli způsobem nadržuje pachateli trestného činu v tom smysle, aby buď vůbec unikl trestu, nebo byl potrestán mírněji, než předpisuje zákon (§ 346 něm. trest. zák.). Úředník na př. buď nestíhá pachatele trest. činu, nebo způsobí, že pachatel jest prohlášen nevinným atd. Rak. trest. zák. z r. 1852 nezná terminu p. Jednání spadající pod tento pojem trestají se jako zneužívání moci úřední (§§ 102 a 103).