Ottův slovník naučný/Praenomen

Ottův slovník naučný
Praenestinus	Praenomen	Praenumerace

Údaje o textu
Titulek:	Praenomen
Autor:	Josef Miroslav Pražák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 391. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Praenomen, lat. Plné jméno římského občana bylo trojdílné (tria nomina). Uprostřed bylo jméno rodové (nomen gentile), na př. Tullius, na třetím místě příjmení (cognomen), na př. Cicero; na prvním pak místě položeno bylo předejmení, p., vlastní jméno individuální. P. obyčejně se zkracovalo, na př. M. = Marcus, C. = Caius. V officiálních seznamech občanských k těmto třem jménům přistoupilo ještě jméno otcovo a jméno příslušné tribue, na př. M(arcus) Tullius M(arci) f(ilius) Cornelia (tribu) Cicero jest officiální titulatura řečníka Cicerona. Pk.