Ottův slovník naučný/Pražma z Bílkova

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pražma z Bílkova
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 590–591. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pražmové z Bílkova

Pražma z Bílkova, příjmení staromoravského rodu erbu jeleních rohů. Předek jejich byl Ranožir, který zemřel nedlouho po r. 1238. Synové jeho byli Smil (1238—79 držitel hradu Bílkova a purkrabě bítovský), Jaroš (1245—1257), Markvart (1253), Ranožir (1253) a Ratibor (1253—56). Jiný Smil seděl v letech 1302—38 na Krumvaldě, jejž držel po něm (1345) Beneš. Skrze syny staršího Smila rod ten velice se rozvětvil a po rozličných sídlech jmenoval („ČMM.“ XVII., str. 91). Bílkov již r. 1358 byl v držení pánů z Hradce a předkové P-mů seděli na Chudobíně, zejména Štěpán (1348), Mikuláš (1348—75) a Jan (1364, 1368). Později měli Chudobín bratří Mikuláš (1379—97) a Beneš (1379—99), z nichž onen měl syna Štěpána (1399, 1406). Syny jednoho z nich byli snad také bratří Beneš (1412—37) a Mikuláš, z nichž onen měl syny Jana a Beneše. Tento (od r. 1481 na Léštně) jest předek nynějších P-mův a z manželky Elišky ze Žerotína zůstavil syny Petra, Mikuláše a Beneše. Beneš vyženil s manž. Lidmilou Kropáčkou z Nevědomí polovici Evanovic, k níž druhou polovici přikoupil (1539), a s bratrem Petrem a manž. jeho Veronikou Kropáčkou koupil Orlovské zboží. Po Petrovi zůstali synové Jan, Mikuláš, Bohuslav, Všebor a Petr. Jan prodal Léštno (1567) a zůstavil syna Petra, jenž držel napřed Evanovice, ale prodav je, přestěhoval se na Fulnek, který s manž. Anastasií Cetrycovnou z Kynšperka vyženil, avšak již r. 1586 týž statek prodán. Potomstvo bratří Beneše a Petra záhy vymřelo, za to udrželo se potomstvo bratra jejich Mikuláše, jenž s Kateřinou Hukovskou z Ochab vyženil Velikou Polom a získal Jistebník a Bílovec († 1555, 2. manž. Šťastná Sedlnická z Choltic † 1577). Synové jeho byli Beneš († 1582, od r. 1567 na Léštně, též na Jistebníku), Bernart a Jan. Bernart držel Bílovec, ale z manž. Kateřiny ze Slapic dětí neměl, pročež se po jeho smrti († 1600) statky jeho dostaly napřed manželce a pak potomstvu Janovu. Tento (napřed mladší, od r. 1565 ženatý s Barborou z Žerotína) držel Polom, Kyjovice a Léštno a měl syny Mikuláše, Bartoloměje, Beneše, Viléma, z nichž poslední tři dědili po strýci Bernartovi. Vilém držel Chropiň, kteráž po jeho bezdětné smrti prodána (1615). Beneš držel Léštno a Kyjovice, které se po něm dostaly vdově Lidmile roz. Piklarovně z Gradic. Karel, pán na Bílovci a Jistebníce, odsouzen sice pro vzpouru, avšak přijat záhy na milost a s Benešem Janem a Vilémem skrze majestát z 30. dub. 1625 povýšen do panského stavu starožitných rodův. Protože jediný jeho syn Vilém Bedřich na vojně zahynul, statky jeho dostaly se dceři Alžbětě (manž. Václ. Sigm. Sedlnického z Choltic). Všebor držel Studenku a koupil před r. 1615 Odry, ale vše jmění své prohospodařil. Zůstalo po něm několik synův, z nichž Jan Bernart, nejstarší, držel statky v Ratiborsku, byl zemským sudím v Opolsku a Ratiborsku a majestátem z 24. květ. 1655 povýšen do hrabského stavu kr. Č. Potomstvo jeho vymřelo záhy. Synové Karel Ferdinand a Jan Bernart zůstali v Ratiborsku, též tohoto syn Jan Ferdinand († c. 1726), jenž neměl mužského potomstva, než čtyři dcery. Předkem nynějších P-mů jest Mikuláš, nejstarší syn Jana a Barbory ze Žerotína, jenž měl Velikou Polom. Tento statek drželi po něm synové Jan Vilém a Bernart, kteří učinili r. 1615 přiznání k zemi. První dva dosáhli povýšení do stavu panského a Jan, držitel Veliké Lhoty a Budíšovic, byl ženat s Annou Geraltovskou z Geraltovic, ale dětí nezanechal. Vilém držel Polom, byl v l. 1643—53 sudím zemským v Opavsku a nějaký čas místodržícím hejtmanského úřadu († 1666, manž. 1. Lidmila z Buchtic, 2. Anna Alena z Vrbna). Syn jeho Karel Štěpán Josef hrabě P. z B. držel Polom, Horní Lhotu, Budišovice a Klemstein, byl c. k. kom. a nejv. vachtmistrem (manž. Ludovika Marie z Oprštorfu). Syn jeho František Vilém dostal r. 1708 po mateři Frýdek, byl c. k. tajným radou, kom. a radou při vrchním úřadě ve Slezsku († 9. kv. 1731, manž. Karolina hr. z Almesloe). V ty časy také žil Frant. Josef hrabě P., jenž vyženil s manž. Annou Barborou roz. Přepyskou z Rychemberka († 1756) statek Stemplovec a zůstavil syna Jana Josefa (* 1726), kterýž koupil r. 1759 statek Hluchov a měl z manž. Cecílie Arnoltové z Jankovic dvě dcery, z nichž mladší M. Josefa, od r. 1780 vdaná za Jana hr. Khuena, po smrti otcově (1781) Hluchov přejala a r. 1789 prodala. Justus Vilém hrabě P. byl v l. 1759—95 proboštem kapitoly staroboleslavské. Jan, syn Frant. Viléma, c. k. taj. rada a kom. († 1804), prodal Frýdek a zůstavil syny Jana Karla († 1822) a Filipa. Onen měl syny Bedřicha (* 1786) a Ludvíka (* 1791), jenž držel po otci statek Tylovice (v Prus. Slezsku) a r. 1822 zemřel. Bedřich Vilém držel po otci Falkenberk, byl kr. pruským majorem a zemřel 10. led. 1860, zůstaviv syna Bedřicha Viléma (* 1833), jehož synem je Jan (* 1867) a tohoto Josef Bedřich (* 1893). Rodině náleží nyní panství falkenberské se třemi statky. Sčk.