Ottův slovník naučný/Prčice

Tato stránka potřebuje rozšířit.

Můžete Wikizdrojům pomoci tím, že ji vhodně rozšíříte.
Důvod nebo poznámka: doplnit obrázek č. 3311 ze str. 593

Ottův slovník naučný
Prčanj	Prčice	Pře

Údaje o textu
Titulek:	Prčice
Autor:	František Teplý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 592–593. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Prčice

Prčice, městečko v Čechách, v hejtm. sedlčanském, okr. sedleckém, má 134 d., 960 ob. č., 2 n. (1890), far. kostel sv. Vavřince, 4tř. šk. čes. a soukr. něm. žid., pš., dva mlýny a 4 výroč. trhy. Alod. Statek (1184,05 ha) se zámkem, dvorem drží Karel ryt. z Eisensteina se sleč. Alžbětou z Eisensteina. Na přímluvu Adama Voračického z Paběnic Rudolf II. (v l. 1571 a 1576) povýšil P-ci na městečko, uděliv jí zároveň rodinný erb (vyobr. č. 3311.) přímluvcův: štít rozdělený na čtyři čtvrti, z nichž první a čtvrtá jsou modré, druhá a třetí bílá; nad helmem pak spatřují se dvě křídla orličí střídavě rozdělená barvou bílou a modrou. — Na P-ci seděl ve století XII. Vítek z P., v l. 1169—77 nejvyšší číšník českého krále a předek pánu z Rožmberka. Z potomků jeho Jindřich r. 1322 zaměnil P-ci za hrad Choustník. R. 1390 P. prodána ryt. Bohuňkovi Vrchotovi z Vrchotic, který ji postoupil brzo Mikuláši z Landšteina na Borotíně. Roku 1533 Vilém Mracký z Dubé odprodal polovici zboží prčického Janu Voračickému z Paběnic a na Voračicích, kdežto druhá příslušela ke hradu Borotínu. Mikuláš z rodu toho zbavil se dílu prčického r. 1596 ve prospěch Alžběty Hodějovské z Hodějova, kteráž brzy potom, získavši i druhou polovici od Zdeňka Voračického (1599), postoupila celý majetek trhem Humprechtu Černínovi z Chuděnic. Ten r. 1612 přenechal P-ci Janu z Talmberka na Smilkově. Manželka Václava Viléma z T. Eleonora, ovdověvši r. 1697, držela P-ci do r. 1705. Potom v krátkosti vystřídaly se zde dvě vrchnosti: Ferdinand hrabě z Valdšteina, vlastně choť jeho Karolina, Václav Kinský ze Vchynic a Tetova. R. 1725 ujal se panstvi Jan Malovec z Malovic na Proseči a Vojkově. Po smrti posledního Malovce Jana připadla P. Johanně Malovcové r. 1803, provd. za Karla Burku. R. 1834 ziskal P-ci Antonín Oppelt, r. 1835 Václav ryt. Eisner z Eisensteina, v jehož rodě statek zdejší zůstává dosavad. Památkou českého stavitelství je zdejší farní chrám sv. Vavřince, stavba původně románská. P. jest rodiště Františka Pištěka, posléze arcibiskupa ve Lvově, jenž založil zde r. 1845 klášter milosrdných sester se špitálem a kaplí sv. Karla Bor. Fr. Teplý.