Ottův slovník naučný/Prázdnota

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Přejít na: navigace, hledání
Údaje o textu
Titulek: Prázdnota
Autor: Vladimír Novák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 586. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Evangelista Torricelli#Barometr

Prázdnota Torricelliova jest název prostoru nad rtutí v trubici barometrické (srv. Barometr) a není ovšem prostorem absolutně prázdným, vakuem, poněvadž vyplňují jej páry rtuťové. Pro měření barometrické nemá tato přítomnost rtuťových par významu, poněvadž napětí par rtuťových jest při obyčejné temperatuře velmi malé. Při temperatuře 20° jest napětí rtuťových par měřeno sloupcem rtuťovým pouze 0,00133 mm. K zjednání vakua užívá se vývěv, zejména rtuťových; rozmanitým způsobem lze sc pak přesvědčiti, pokud dosaženo p-ty Torricelliovy. Přístroje k měření vakua resp. k měření tlaku plynův a par ve zředěném prostoru zbývajících sluji vakuummetry. Některé zakládají se na zákoně Boyleově, srovnávajíce malý objem plynu stlačeného tlakem barometrickým s velikým objemem téhož plynu zředěného (vakuummetr Macheodův), jiné udávají výši zředění zvláštními zjevy elektrického výboje v prostoře zředěném, které jsou pro určité stupně tohoto zředění velice charakteristickými (lampy Crookesovy, Hittorfovy, Roentgenovy, vakuové škály a pod.). Vakuum pokládáme v optice za ústředí základní; optická povaha ústředí ostatních určuje se vzhledem k vakuu absolutním indexem lomu (srv. Refrakce); s theoretického stanoviska přijímáme hypothesu existence světelného aetheru, který vyplňuje nejen tělesa, ale i vakuum. nvk.