Ottův slovník naučný/Právník

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Právník
Autor: Josef Lukáš
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 558–559. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Právník, časopis věnovaný vědě právní i státní, jejž vydává »Právnická Jednota« v Praze. Založen byl r. 1861 péčí zvláštního pořadatelstva, v jehož čele stáli JUdr. Rudolf kníže z Thurnu a Taxisu, Karel Jaromír Erben a JUdr. Jan Jeřábek a kteréž vzalo si za úkol, aby předně vzhledem k tomu, že nastávala oprávněná naděje, »že jazyk český u soudů a úřadů slušného dojde oprávnění, upomenuti byli soudcové, úředníci, advokáti, notáři a právníci vůbec na nejsvětější povinnost, aby nejen po česku, tak jak potud uměli anebo spíše neuměli, úřadovali, nébrž aby úřední jich řeč již kvůli autoritě byla ústavů právních důstojná, t. j. v písmě i v rozmluvě bezúhonná, správná«, dále aby pěstována byla právnická terminologie a známost její rozšiřována; dále bylo povinností »křísiti slavnou druhdy českou vědu právnickou a dobyti jí v české literatuře opět čestného místa, jehož úplným zanedbáním tak dlouho již, bohužel, postrádati musila«. Prostředkem dosažení těchto úkolů měl býti »P.«. Počal pouť svoji s prostředky nepatrnými a za poměrů velice nepříznivých; v roce 1861 vycházel ve lhůtách 7nedělních, ročník druhý měl vycházeti ve lhůtách 5nedělních, než vycházení jeho vázlo tou měrou, že v roce 1862 a 1863 vyšel ročník pouze jediný. Kolikráte se stávalo, že před vyjitím nového čísla ještě nakvap shledáváno nějaké to rozhodnutí, aby mohl býti vyplněn prázdný ještě sloupec. To ovšem netrvalo dlouho a přičiněním redakce i snaživých přispěvatelů dosaženo toho, že již počátkem r. 1864 P. (ročník III.) počal vycházeti v pravidelných lhůtách půlměsíčních. Úkolu, jejž si pořadatelstvo hned zprvu vytyčilo, P. dostál úplně; pěstoval nejen theoretická pojednání ze všech odvětví právovědy i státovědy, nýbrž i cenné příspěvky historickoprávní, dále ukázky vytříbeného slohu právnického, hlavně však přihlížel k právnické praxi uveřejňováním praktických případův a vzorcův. Na stanovisku tom setrval plná čtyři desetiletí a na dráze té pokračovati bude i dále. P. má hlavní zásluhu o výchovu českého spisovatelského světa právnického, což bylo příčinou, že sloupce jeho záhy nemohly obsáhnouti všecky literární příspěvky, tak že v život vyvolány býti musily nové odborné časopisy právnické; může tedy P. právem býti nazván kolébkou odborné právnické literatury české. – V l. 1861 a 1862, pokud se týče 1863, vedli redakci prvých dvou ročníku P-a hlavní pořadatelé, totiž jmenovaní JUdr. Rudolf kn. Thurn-Taxis, K. J. Erben a dr. Jan Jeřábek. Další zodpovědní redaktoři byli: dr. Jakub Škarda v l. 1864–71, dr. Jan Kučera v l. 1864–67, dr. Karel Bürgel od r. 1869 do polovice r. 1872, dr. Tomáš Černý v l. 1869 až 1870, Frant. Fáček od r. 1871 do polovice r. 1872, dr. Jiří Pražák od polovice r. 1872 do r. 1896, dr. Jar. Hanel od polovice r. 1872 do r. 1874, dr. Jos. Stupecký od r. 1875 do do r. 1901, dr. Jos. Trakal od r. 1890–94; nynější redaktoři jsou: dr. Karel Herrmann šl. Otavský od r. 1895, dr. Josef Lukáš od r. 1897, dr. Jan Heller od r. 1902. První dva ročníky vyšly tiskem a nákladem Ant. Renna, ročník III. nákladem a vydáním dra. Ant. Finka, ročníky IV. až XVI. nákladem a vydáním dra. Ed. Grégra, kdežto ročníkem XVII. počíná se náklad a vydání Jednoty Právnické, tisk pak obstarával i na dále a až posud dr. Ed. Grégr, pokud se týče, nyní dr. Ed. Grégr a syn. – Osudy P-ka úzce spiaty jsou s osudy Jednoty Právnické. Ta »zaražena« r. 1864 po vzájemné dohodě drů Tomáše Černého, Antonína Haase, Josefa Hochmanna, Jaroslava Kotovice, Jana Kučery, Josefa Prachenského, Antonína Randy, Jakuba Škardy, Josefa Tylše a Rudolfa Wolfa za účelem, aby se pěstovaly v řeči české vědy právní i státní. Nejvyšším rozhodnutím z 26. br. 1864 uděleno povolení k zaražení »Jednoty Právnické« v Praze. V ustavující valné hromadě dne 15. pros. 1864 zvolen byl prvním starostou rada zem. soudu Matěj Havelka, jenž místo to nepřetržitě zastával až do r. 1889; r. 1890 zvolen starostou dvorní rada prof. dr. Ant. Randa, byv od počátku trvání jednoty náměstkem starostovým, a místo starosty zastává až posud. »Právnická Jednota« zvolila si časopis P. nejen za svůj orgán, nýbrž byla mu a jest až podnes jeho znamenitou hmotnou i mravní podporou, zejména od r. 1878, kdy jí převzat byl P. do nákladu vlastního. Již tím »Jednota Právnická« snažila se dostáti svému úkolu; ale v příčině té měla na zřeteli též vydávání vlastním nákladem samostatných českých děl právnických, po případě opatřování překladů vhodných učebných knih jinojazyčných. V obém směru »Právnická Jednota« rozvinula činnost velmi plodnou a záslužnou, tak že přispění jejímu děkujeme podnes za mnohý cenný skvost vlastní literatury právnické. Úkolu toho nezhostila se »Právnická Jednota« ani nyní, kdy jiné silnější prameny mohou přispívati k vydávání českých knih vědeckých; zajisté ku prospěchu české vědecké literatury vůbec a právnické zvlášť. Péčí a nákladem »Jedn. Právn.« vydán byl též soustavný Index k P-u a to za roč. I.–XXV. vrchní redakcí dra Jaroslava Haasze za spolupracovnictví JUdra Klinebergra, Jos. Štolby, JUdra Ludv. Vaňka a Rud. Vyšína, za roč. XXVI.–XXX. redakcí dra Jar. Haasze a za roč. XXXI.–XXXV. redakci JUdra Jos. Lukáše. –š.