Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Poznaky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Poznaky
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 367. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související na Wikidatech: heslo

Poznaky vojenské jsou slova nebo i pouhé posuny sloužící na poznání příslušníka téhož vojska mezi sebou a tudíž zachovávané v naprosté tajnosti i v době míru a tím více v čas války. Jsou ve vojště rak.-uh. troje: a) parola (viz Parole); b) heslo (něm. Losung), pro poddůstojníky, tudíž prostým vojínům zatajované, jméno města, vůbec osady nebo jiného předmětu zeměpisného nebo místopisného, začínající týmže písmenem co parola; c) polní příhlas (něm. Feldruf, starší Feldgeschrei), pro vojíny veškeré, povel, jenž musí míti začátečku stejnou s parolou a s heslem, nebo hmat, posun, jako sáhnutí na hlavokryt, úder na sumky nebo zbraň a pod. P. voj. vydává v čas míru velitelství sboru nebo jen posádky na celý měsíc napřed pro stráže a patroly, jimž se to jeví šeptem při každodenním roztřídění stráží, v čas války, vůbec v dobách pohnutých, velitelství armády na každý den pro předstráže. Patroly potkávajíce se se zastavují: »Stůj! kdo to?« (Halt! wer da?) a žádají, která první zastavila, nejdříve polní příhlas, pak poddůstojník heslo, a vede-li patrolu důstojník, i parolu. Patroly, bliži-li se ke stráži a jsou-li jí zastaveny, musí na vyzvání vyřknouti p. voj. v postupu, jak právě uvedeno. Uznána-li odpověď za správnou, patrola slovem »dále!« (passirt!) dostane dovolení, aby pokračovala ve svém úkolu. Nesouhlasila-li odpověď s vydanými p. voj., nastane v míru zatknutí patroly a ve válce boj a poplach. FM.