Ottův slovník naučný/Pozůstalostní řízení

Ottův slovník naučný
Pozůstalost	Pozůstalostní řízení	Pozuzo

Údaje o textu
Titulek:	Pozůstalostní řízení
Autor:	Karel Heller
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 374–375. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Dědické řízení

Pozůstalostní řízení. Péči o majetek zemřelé osoby přejímá moc veřejná a převádí jej v majetek toho, kdo ku převzetí podle zákonných předpisů jest povolán. P. ř. zahrnuje v sobě jednak tuto činnost, jednak, pokud lze to provésti beze sporů, také zjištění osoby povolané k nabytí pozůstalosti. Úřadem ku provádění p-ho ř. jest soud. Z tohoto úkolu p-ho ř. plyne povinnost, jednak zjistiti jmění i dluhy zůstavitelovy, vyšetřiti, kdo bude oprávněn převzíti pozůstalost, jednak pečovati o to, aby vůle zůstavitelova, pokud ji platně projevil vzhledem ke jmění pozůstalostnímu, byla splněna, jednak odevzdati pozůstalost osobě k tomu oprávněné. V prvém směru spadá sem t. zv. úmrtní zápis, příp. inventura jmění pozůstalostního, v druhém směru převzetí nalezené poslední vůle, vyrozumění případných dědicův o smrti osoby, projednání otázky stran oprávněnosti k dědictví, naléhati na výkaz o splnění poslední vůle a konečně vydání t. zv. listiny odevzdací. Péče o jmění v tom spočívá, že soud ustanoví osobu, která zatím je spravuje pod dozorem soudním, příp. že převezme věci v uschování; správcem pozůstalostního jmění jest buď přihlášený dědic aneb opatrovník, který k důležitějším disposicím vyžádati si musí povolení soudu. Příslušným ku projednání určité pozůstalosti jest obyčejně okresní soud, jenž byl soudem obecně příslušným pro nebožtíka při sporných věcech, tedy obyčejně soud, v jehož obvodu bydlil; jestliže pozůstalosti náleží statek deskový nebo ze svazku obecního vyloučený, nebo léno, jest příslušným krajský neb zemský soud, k němuž nebožtík ve sporných věcech obecně státi byl povinen. Zemřel-li rakouský příslušník v cizině, jest vypátrati, kde bylo v tuzemsku poslední jeho obecné sudiště ve sporných věcech. Při projednání pozůstalosti cizinců sluší rozeznávati, zda jde o statky nemovité či movité; v příčině nemovitých statků jest příslušný soud, v jehož obvodě leží nemovitost, a to buď okresní neb sborový (krajský, zemský) soud; v příčině movitých statků jest rakouský soud příslušný ku projednání pozůstalosti jen, když a pokud to právě platné zákony připouštějí, jinak se přenechá projednání pozůstalosti příslušnému úřadu cizímu – rozhoduje tu reciprocita. kh.