Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Povyšování

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Povyšování
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 363. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Povyšování ve vojště rak.-uh. koná se takto: Do stupňů poddůstojnických povyšují, jakmile nastane potřeba uprázdněnim míst, velitelé plukův a samostatných praporův a zástupů, do stupňů naddůstojnických včetně setníka ve vojště řadovém říšské ministerstvo vojenství, v obou zeměbranách ministerstva zeměbrany rak. a uh., od majora až do nejvyššího stupně sám císař jako nejvyšší pán války, a to vesměs pouze 2krát do roka: 1. května a 1. listopadu. Dříve až do r. 1868 povyšovali naddůstojníky majetníci pluků, což dávalo podnět k nejrozsáhlejší a nejnezřízenější protekci a bylo zrušeno polním zbrojmistrem baronem Kuhnem, a u zástupů, které majetníků neměly, až do r. 1848 dvorní rada válečná, do r. 1850 ministerstvo vojenství, do r. 1860 vrchní velitelství armády a dále opět ministerstvo vojenství a od r. 1868 též ministerstva zeměbran. R. 1868 ve příčině spravedlivého p. zaveden soubor konkretuální rozvržený podle zbraní: pěchoty, jezdectva, dělostřelectva atd., a ve zbraních podle stupňů a p. mimopořadní, před tím zcela libovolné, obmezeno na pouhé mimořádné případy zásluh zvláště vynikajících. FM.