Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Popis

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Popis
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 227–228. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Popis (descriptio) jest slovesné (nepřímé) zobrazení předmětův a vlastností jejich. Podle úkolu je buď zevrubný nebo neúplný, správný nebo nesprávný. Vědecký p. (p. přírodopisný, zeměpisný, cestopisný atd.) má míti obě vlastnosti; zevrubnosti může se mu sice nedostávati, správnosti nikoli. P-y polovědecké a zábavné nejsou vázány přísně těmito požadavky. Básnictví užívajíc p-u hledí, by duševní dojem jím působený byl příjemný. Pročež nedbá zevrubnosti naprosté, ana unavuje, a ježto z povahy slovesného p-u plyne, že může býti toliko postupně výčetný, hledí spojovati představy příbuzné a blízké. Tak činí p. básnický, kdežto líčení mění rozložitost částí v postup, zobrazujíc je, pak postupují v našich představách. P. nesmí tvořiti představových skupin příliš obsáhlých, by se nestal neurčitým, ni nepatrných, by se nesmyly vzájemné vztahy mezi nimi. Líčení pojíc části dějem, k němuž předem pozornost se poutá (ne tak k zobrazení, názornosti), může býti obšírnější. P. básnický jest základem t. zv. poesie popisné, jež z anglické literatury, kdež zahájena Thomsonovými Počasy (Seasons), rozšířila se po celé Evropě a vládla tu od pol. XVII. stol. do pol. stol. XVIII. V Německu zastupují ji Haller, Kleist a Gessner. Českým zástupcem básnictví popisného jest Mil. Ždirad Polák.