Ottův slovník naučný/Polom

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Polom
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 128. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Polom
Související články ve Wikipedii:
Polom (Bochov), Polom (okres Rychnov nad Kněžnou), Polom (Sulkovec), Polom (Trhová Kamenice), Pustá Polom, Velká Polom

Polom: 1) P., katastr, obec v Čechách, hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky[red 1], fara a pš. Trhová Kamenice; 3 d., 20 ob. č. (1890); fil. kostel sv. Kunhuty (r. 1350 plebanie). — 2) P., ves t., hejtm. Rychnov nad Kn., okr. Kostelec n. Orl., fara Sudislava, pš. Potštýn; 52 d., 299 obyv. č. (1890), kaple sv. Jana a Pavla. — 3) P. (Pohlem), ves t., hejtm. a okr. Žlutice, fara Údrč, pš. Bochov; 22 d., 125 ob. n. (1890), mlýn. Stávala zde tvrz. — 4) P. viz Polomy.

5) P., ves na Moravě, hejtm. Boskovice, okr. Kunštát, fara Sulkovec, pš. Rovečín; 30 d., 192 ob. č. (1890), 1tř. evang. šk. (55 ž.). — 6) P. (Pohl), ves t., hejtm. a okr. Hranice, fara Bělotín; 80 d., 26 ob. č., 577 n. (1890), 2tř. šk., pš., telegraf a žel. stanice Sev. dr. cís. Ferdinanda (Přerov–Mor. Ostrava).

7) P. Pustá (Wüst-Pohlom), far. ves ve Slezsku, hejtm. a okr. Bílovec; 121 d., 903 ob. č., 34 n. (1890), kostel sv. Martina, obec. šk., pš., parostr. lihovar, 3 mlýny, ložisko kamen, uhlí a popl. dvůr Kožiček. Stávala zde tvrz se zbožím samostatným, jež r. 1692 přešla do rodu Karla Maximiliána sv. p. Kolichreitára z Kolichreitu na Kyjovicích, jenž P. Pustou spojil se statkem kyjovským. — 8) P. Veliká (Gross-Pohlom), městečko ve Slezsku, hejtm. Opava, okr. Klimkovice; 150 d., 999 ob. č., 24 n. (1890), kostel sv. Václava, obec. šk., pš., obč. záložna, 4 mlýny, zámek, popl. dvůr, pivovar a lihovar Jana hr. Vlčka. Bývalá tvrz byla východištěm rytíř, rodu Donátů z Velké Polomě, z nichž Jindřich prodal zboží velkopolomské r. 1486 Matěji a Petrovi bratřím Osinským ze Žitné. Petr z rodu toho prodal V. P. r. 1492 Janovi z Ochab a Hukovic a jeho manželce Hedvice z Bítova. Syn a nástupce ve zboží otcovském Jindřich Hukovský z Ochab zůstavil zboží velkopolomské své dceři Kateřině, po níž dědil je manžel její Mikuláš Pražma z Bílkova. Nástupci seděli zde po 150 let a původní statek přikoupením okolních statků hojně rozmnožili. V první čtvrti XVII. stol. dědili synové Mikuláše Bartoloměje Pražmy zboží otcovské a ze synů Vilém ml. obdržel za díl P. Vel., jehož syn Karel prodal ji Jiřímu Štěpánovi hr. z Vrbny. R. 1685 koupil zboží velkopolomské od Ferdinanda hr. z Vrbny klášter velehradský a držel je do r. 1702, kdy je ujal Jindřich Vilém hr. Vlček.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Nasavrky