Ottův slovník naučný/Politura

Ottův slovník naučný
Politisovati	Politura	Politz

Údaje o textu
Titulek:	Politura
Autor:	Josef Pokorný
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 114. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Politura je nátěr, kterým se opatřují pórovitá tělesa, zejména dřevo, aby se nabylo nejen hladké plochy, nýbrž vytvořiti se mohl na ní též přiměřený lesk. Nanáší se tekutá a obsahuje vždy pryskyřici, gummu neb vosk rozpuštěné v tekutinách, jež snadno se vypařují, jako líh, roztok ammoniaku nebo boraxu a pod. Z pryskyřice nejužívanější jsou šelak, sandarak, mastix, kopal, benzoe a j. Obyčejná p. truhlářská (šelaková, vídeňská, francouzská) skládá se z 1 dílu šelaku rozpuštěného v 7—8 dílech 90% lihu. P. nanáší se na vyhlazený povrch dřeva houbou neb klůckem, kterými dřevo se tře. Poněvadž líh snadno se vypařuje a p. tím houstne, nakápne se na klůcek občas lněného oleje. Pro vytvoření méně cenného lesku na podlahách a nábytku užívá se p-ry voskové, skládající se z 10 dílů vosku a 4 — 7 d. terpentinového oleje, nebo jakéhosi voskového mýdla, jež se natírá tuhými kartáči. JPok.