Ottův slovník naučný/Polštář

Ottův slovník naučný
Polšnik	Polštář	Polště

Údaje o textu
Titulek:	Polštář
Autor:	Jiří Soukup
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 163. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Polštář

Polštář (z něm. Polster): 1) P., poduška, na které se líhá nebo sedá a jež bývá nacpána peřím, žíněmi, chlupy a pod. — 2) P. č. podlažnice (něm. Unterlagshölzer) jsou dřevěné trámce, jež kladou se na zásypu, aby na nich mohla býti přibita podlaha. P-e nutno klásti ze dřeva úplně vyschlého, které musí býti na dvou protilehlých stranách hladce otesané neb řezané. P-e mají býti až do délky 8 m z celistvých kusů, profilu 10/12 cm. Kladou se na plocho úplně vodorovně a nehybně. Místo p-ů lze upotřebiti i fošny profilu 5/15 cm. Rum zásypu musí přiléhati k p-ům a býti vyrovnán s hořejším jejich lícem. Sp.