| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Poitiers |
| Autor: |
neuveden |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 17. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Poitiers |
Poitiers [poatjé], hl. město ve frc. depart. Vienne, leží v náhorní rovině, 118 m vys., strmíc nad Clainem a jeho přítokem Boivreou, a na křižovatce železn. tratí Paříž-Bordeaux, s odbočkami k Montcontouru-Parthenay, Nicortu-La Rochelle, k Saint-Martin-Larsu, Montmorillonu-Limoges a Le Blanku, má 38.518 obyv. Město jest malebně položeno, má zbytky starých hradeb, ulice úzké, křivolaké, srázné, špatně dlážděné, neoživené, bez ruchu obchodního, za to však bohaté uměleckými památkami, jež dochovaly se tu ze všech období architektonických, mimo památky renaissanční a moderní. Z doby předhistorické dochoval se tu dolmen (Pierre Levée) nedaleko města na pr. břehu Clainu. V době gallsko-římské bývalo město dosti značné a lidnaté, ale uměleckých památek z doby té neuchovalo se mnoho; amfitheater (největší v Gallii) dochoval se do r. 1857, zbytky therem a vodovodu. Nejvzácnější však památka z doby té je chrám sv. Jana, z nejstarších křesť. ve Francii (z r. 220—330), mnohokráte přestavovaný, byl prvotně baptisteriem; nyní jest majetkem státu a chová hrobní nálezy z doby Meroveovců. Z doby románské pocházejí: chrám sv. Hilaria (z X. a XI. stol.), Notre-Dame (z konce XI. stol.) s neobyčejně bohatým průčelím, chrám sv. Radegundy, dříve kollegiátní (z konce XI. a z konce XII. stol.), v kryptě je sarkofág světice, patronky městské; románský klášterní chrám Moutierneuf (se stavbou počato r. 1077, ale nešťastně restaurován r. 1820); kathedrála sv. Petra, z doby rané gotiky (z r. 1162, posvěcen r. 1379). Ze starého zámku na stoku Clainu a Boivrey zůstaly jen zbytky věží, palác přeměněn v budovu soudní, se starobylou síní hlavní; hned vedle proslulá věž Maubergeon; dále jest zde moderní prefektura (z r. 1865—70), radnice (z r. 1869—76), nové budovy fakult a přes ř. Clain vede šest mostů, z nichž jsou dva železniční, a dva přes ř. Boivre. V městě sídlí prefekt, appellační dvůr, tribunál, porota, obchodní soud, komora zemědělsko-průmyslová, filiálka Francouzské banky, biskupství podřízené bordeauxskému. Z vyšších učilišť a ústavů vzdělávacích jmenujeme universitu (založ. r. 1431 Karlem VII.), s fakultou právnickou, mathematicko-přírodovědeckou a přípravnou školou lékařsko-lékárnickou, fakultu theologickou, seminář, lyceum, ústav pro vzdělání učitelův a učitelek, knihovnu o 65.000 svaz. (214 prvotiskův a 460 rukopisů), museum archaeologické, přírodovědecké, malířsko-sochařské, zahradu botanickou, společnosti archaeologickou, lékařskou, farmaceutickou, zeměpisnou a uměleckou. Průmysl obmezuje se na výrobu plachet vozových, kulečníků, pian, kartáčů, dřeváků, psacích per, žíněnek, vlněných kazajek, kůže a jiné, obchod je živější, zejména s plodinami zemědělskými a s peřím husím. — P. za starověku slulo Limonum a bývalo hlavním městem gallského kmene Piktaviů, odtud slulo také Pictavium. Když Římané nabyli vlády v krajinách těchto, rozšířili značně P. V V. stol. zmocnili se města Visigotové. V bitvě u Vouillé, nedaleko P-u, zvítězil Chlodvik (507), král francský, nad králem visigotským Alarichem II., při čemž tento zahynul; r. 732 Karel Martel porazil zde Araby; r. 778 P. povýšen na hrabství a dostal se dědičně do domu Guyenneského, r. 1154 P. padl v moc Angličanů. Dne 9. září 1356 svedena bitva nedaleko P-u, v níž král franc. Jan II. od Černého prince poražen a zajat. Město utrpělo mnoho za válek náboženských a proslulo tím, že zde konáno na 30 církevních koncilií. (Srv. Ledain, Histoire sommaire de la ville de P., 1892.)
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Poitiers