Ottův slovník naučný/Pohan

Ottův slovník naučný
Pohádka	Pohan	Pohané

Údaje o textu
Titulek:	Pohan
Autor:	Václav Petrů
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1045. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Pohan Václav Alexandr, spisov. čes. (* 5. září 1791 – † 25. čce 1850). Studoval v Jindř. Hradci, vstoupil do stavu kněžského a stal se kaplanem v Plané u Tábora, kde byl pro své zásluhy, zejména v oboru školském a výchovy národní, jmenován biskupským notářem. Později stal se farářem a potom děkanem v Poříčí nad Sázavou, kde působil k oživení národního vědomí. Při tom byl předním ze spolupracovníků Zieglerových časopisů »Přítele mládeže« a »Věrného Raditele«. Podobně uveřejnil hojně článků v »Časopise pro katol. duchovenstvo« a samostatně vydal Květný věneček, sbírku písní a básní pro mládež neboli zásobu dítěcích přání, promluv a rozmluv ke zkouškám veřejným, díkučinění a písní, r. 1838 a 1843; Třicet pohřebních písní pro všecky stavy r. 1850. Dále vydal: Zlomky Davidových žalmů v »Rozlič. Praž.« r. 1853, mravoučné spisy: Krmě kořeněná modlitbou; O řádném volení stavu kněžského a Obrana růžencové pobožnosti. Od něho pocházejí také praktické spisy pro správu duchovní: O uspořádání farní listovny a Rada v záležitostech smíšeného manželství katolickému ženichovi. Konečně vydal Životopis vel. pána Antonína Hanikýře, zakladatele ústavu Dědictví sv. Jana Nep. (1840), jakož i Životopis J. B. Juhna, professora na bohosloveckém ústavě v Budějovicích a potom probošta v Jindř. Hradci. Pů.