Ottův slovník naučný/Poggio Bracciolini

Ottův slovník naučný
Poggibonsi	Poggio Bracciolini	Poglizza

Údaje o textu
Titulek:	Poggio Bracciolini
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1043–1044. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související:	Autor:Poggio Bracciolini
Heslo ve Wikipedii: Poggio Bracciolini

Poggio Bracciolini [podžo bračolíni] Gian Francesco, humanista ital. (* 1380 v Terranuova u Florencie – † 30. říj. 1459 ve Florencii), byl od r. 1404 papežským tajemníkem a meškal s Janem XXIII. na sněmě Kostnickém. Do doby jeho tamního pobytu spadá list, který psal P. jako očitý svědek odsouzení a popravení Jeronyma Pr. svému příteli Leonardu z Arezza (srv. Palacký, Dějiny III., str. 248–255; otišten v Palackého »Documenta M. J. H.«, str. 624–629). Z Kostnice P. podnikal časté cesty po Švýcarsku, Německu a Francii, pátraje po starých rukopisech klassických, jichž řadu nalezl. Meškaje delší dobu v Anglii, odcizil se studiím klassickým, ale oddal se jim zase vášnivě v Římě r. 1423. Od r. 1434 žil ve Florencii a stal se tu r. 1453 kancléřem. Z jeho literárních prací nejpověstnější jest Liber facetiarum (nejprve v Římě. 1470), sbírka anekdot kluzkého obsahu. Řada morálně filosofických traktátů, většinou dialogisovaných, má zájem kulturně historický jako dokument soudobé mravní kleslosti. Od r. 1350–1455 sahá jeho Historia Florentina, kterou otiskl Muratori jako 20. sv. »Rerum italicarum scriptores praecipui« (Milán, 1723–51). Souborně vyšla jeho »Opera« neúplně ve Štrasburce r. 1510 a r. 1538 v Basileji. Pod P-vým jménem koluje také moderní padělek, jenž líčí upálení Husa a česky vyšel r. 1873 v Praze s názvem »Neomylnost papežova na koncilu Kostnickém a výslech, odsouzení i upálení Jana Husa dne 5. a 6. čce 1415. Líčí očitý svědek Pogius.« Toto dílo vyšlo r. 1902 s illustracemi Muchy a Dědiny v kommissi J. Otty. — Srov. Shepherd, Life of Poggio Bracciolini P. B. (Liverpool, 1802); Nisard, Les gladiateurs de la république des lettres I. (Paříž, 1860).