| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Podmoklský |
| Autor: |
August Sedláček |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1019–1020. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
Podmoklský z Prostiboře, příjmení staročeské rodiny vladycké, jejíž erb byl štít polovičný s polovice červený, s polovice bílý, s červeným příčným pruhem, a nad helmou složena křídla týchž barev. Větev téhož rodu, který se jmenoval po hradě Prostiboři, usadila se v Žatecku a erb jejich viděti v slavětínském kostele. Z té větve jsou známi Bedřich z Vinařec (1357–83) s bratrem Plichtou a onoho syn Bedřich (1385–1422), jenž měl syny Parcifála a Lota, jinak Alexandra. Onen obdržel zápisem r. 1436 Lenešice a Březinu, Černuc a Kmetiněves. Měl jediného syna Habarta, jenž před r. 1454 bezdětek zemřel. Alexander, dědic jeho, žil ještě r. 1460. Této větvi nejbližší byla Pakoslavská čili Hvozdířů, z níž pocházel Jaroslav († j. 1406), držitel Úněšova, a Jan, synovec jeho, syn Fryckův, jenž držel r. 1406 Pakoslav. R. 1421 obdržel zápisem Lochusice. V letech 1436–1466 připomíná se často Jan Hvozdíř, jenž držel Pakoslav. Na Prostiboři seděli v l. 1333–62 Habart a pak synové Sulek (†j. 1382), Racek (1346–82) a Jindřich († j. 1382). Racek měl syna též Racka (1382–1407), jenž držel nějaký čas Petrovice n. Úhl. Na poč. XV. stol. žili bratří Habart a Filip, sedíce na Klenovicích. Té doby rodina ta se rozvětvila tak, že souvislý vývod není možný. Na Podmoklích seděli po Rackovi Sezema (1363), syn jeho Sezema (1375), pak toho syn Bavor (1387–1413), Jindřich (1406–16) Zdeněk (1410) a r. 1419 Habart. Od r. 1437 držel je Jan a r. 1466 bratří Jan a Evan (tento i r. 1472). Jejich příbuzný byl Jetřich (1481 atd.) a Jan držel r. 1495 Otěšice. R. 1495 žil Bavor, jehož syn Albrecht ok. r. 1501 od Viléma P-kého zavražděn (»Lumír«, 1854, str. 11). Statek Podmokly měl mu býti proto zabrán, ale udržel jej přece, koupil pak Libomyšl (1523) a prodal Kaceřov a Kralovice (ok. r. 1531), jež od něho r. 1539 vyplaceny. Prodav tehda Únětice, získal r. 1543 Neumětely. R. 1519 žili bratří Jiřík a Tomáš, z nichž tento měl několik synův. Šebestián († 1548) a Jan mladší, dva z nich, koupili r. 1542 Sluhy s Reginou z Popovic, mateří, která pak po nich podědila. Předek Humpolcův z Prostiboře byl Jan, jenž se usadil r. 1476 v Praze. Potomek jeho Oldřich Humpolec držel Lochovice a r. 1539 i Neumětely a r. 1550 dál zřízení zemské svým nákladem vytisknouti (viz Humpolec z Prostiboře a na Lochovicích). Kromě Lochovic držel Veltěže, Zdiby, Klecany, Husinec, Řeží atd. Zemřel r. 1552. Syn jeho Ladislav držel Lochovice a prodal je r. 1572 i s Neumětely. O potomstvu jeho není nic známo. V Plzeňsku zůstali potomci Vilémovi, zejména bratří Ivan a Vilém (1550), z nichž onen držel Čeminy a tento Vochov; onen zemřel po r. 1577, tento žil ještě r. 1603. Jiřík (1587 atd.) byl, tuším, synem Vilémovým; jistě byl synem jeho Jakub, jenž r. 1606 statek svůj ve Vochově prodal, vyženiv s Annou ze Šanova statek Skupeč. Po smrti této manželky byl ještě dvakráte ženat a zemřel r. 1640. Synové jeho byli Jan Vilém, Jindřich Jáchym, Jan Jiří a Jan Bedřich; tito r. 1652 pustili statek Skupeč bratru nejstaršímu. Jan Jiří, přečkav bratří své, zemřel (ok. r. 1684) na Doupově, byv po 23 let hofmistrem u hraběte Verduga, jemuž všechno své jmění odkázal. Jím vymřela rodina. Ještě dříve vyhasla větev, jež byla ve východních Čechách. V okolí Ml. Boleslavě bydlil r. 1557 Jan. Burjan, snad syn jeho, držel r. 1582 statek v Jeseníku a v stáří zakoupil se r. 1603 u Chlumce n. C. Jeho bezpochyby potomkem byl Adam Jindřich, jenž byl r. 1615 hejtmanem na Kolíně. Žil ještě r. 1623, nemaje jmění. Sčk.
PD old 70