Ottův slovník naučný/Podloubí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Podloubí
Autor: Jindřich Fialka
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1018. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Podloubí

Podloubí, někdy též podsíň, jest krytý ochoz v přízemí na čelní straně budovy Meziokenní pilíře prvního patra provedou se do přízemí jako pilíře podporné, mezi které pnou se klenuté pásy přiměřeně silné, aby snesly tíži hlavní zdi s vnitřní strojbou do ní se přenášející, a mezi touto zdí a obyčejně střední zdí stavby pnou se klenby, na kterých spočívá stropní strojba prvního patra. Ač místnosti přízemní tím, že ustupují hluboko za přední stranu budovy, bývaly tmavé, přece v středověku mnoho Podloubí se stavělo a významné příklady jsou toho svědkem u různých starých měst, jako jest Praha, Tábor, Litomyšl, Domažlice, Jičín, Dvůr Král. n. L., Hradec Král., Frenštát, Svitavy, Telč na Moravě a j. v. I. v nové době častěji se stavějí zděná p., jenže dává se jim jméno arkády. — P-m jmenují se též dlouhé cesty chodbovité, laťovými stěnami a takovými též střechami ohraničené a kolkolem pnoucími se rostlinami osázené, jejichž střešní strojba spočívá na sloupech buď dřevěných nebo zděných a které se označují též názvy pergola nebo veranda, zakládány jsouce jako stinné procházky při villách a parcích za letního parna. Fka.