Ottův slovník naučný/Podlažice

Ottův slovník naučný
Podlázky	Podlažice	Podlažka

Údaje o textu
Titulek:	Podlažice
Autor:	Josef Šmíd
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1014. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Podlažice

Podlažice, ves v Čechách při potoce Žejgru^{[red 1]}, hejtm. a okr. Chrudim, fara a pš. Chrasť^{[red 2]} u Chrudimě; 91 d., 611 ob. č. (1900), fil. kostel sv. Markéty ze sklonku XVII. stol., popl. dvůr, pivovar biskupství královéhradeckého, mlýn, koželužna, cihelna a sýrařství. V 1. pol. XII. stol. založen zde chudý benediktinský klášter, který r. 1421 zbořen byl Tábory. Na jeho rumišti založil r. 1696 biskup Jan Fr. Milčín z Talmberka kostel sv. Markéty. Z kláštera podlažického zachována je v kathedrále královéhradecké cínová křtitelnice r. 1406 zhotovená, v král. knihovně ve Štokholmě pověstný Codex Grandis^{[red 3]}, jehož původ klade se do let 1238–45, v museu chrudimském krucifix, pokládaný za jednu z nejstarších památek v Čechách. Jos. Šmíd.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Žejbro.
2. Chrast.
3. Codex gigas.