Ottův slovník naučný/Pobratimstvo

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pobratimstvo
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 981. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Pobratimstvo (bratrstvo slibní) nebo posestrimstvo, u Jihoslovanů, jmenovitě u Srbův a Bulharů, svazek dvou i několika osob stejného nebo různého pohlaví na základě obyčejového práva, zakládající se na vzájemné mravní lásce a nikoliv na společných zájmech majetkových nebo na pokrevním příbuzenství. Jakési stopy p-va vyskytují se již u klassických národův, u Germanů, Rusův a Polákův, ale starý obecně árijský obyčej tento udržel se v plné síle pouze u Jihoslovanů, najmě u hajduků, následkem zvláštních národně politických podmínek. Ano nabyl u nich značného významu nejen v životě, nýbrž i ve světovém názoru, o čemž svědčí národní poesie, znající p. i ve světě zvířecím, u bytostí nadpřirozených, jako i vil a rusalek, ba i mezi svatými, anděly a ďábly. Hlavními podmínkami p-va jsou věrnost a vzájemná oddanost, čistota poměru mravního a nerozlučitelnost. Naproti tomu připouští se rozdílnost víry a plemene a vylučují se vztahy majetkového dědictví. Církev brala v ochranu p., jak svědčí modlitby ve starých církevně-slovanských trebnikách, ale v p. lze bylo vstoupiti i mimo církev. Odtud rozeznáváme p. církevní a národní. Obé pak může býti nahodilé nebo vědomé. V církevní vědomé vstupuje se posvěcením, modlitbou, evangeliem nebo přísahou. V nahodilé následkem křtu v jedné vodě, společné pouti do sv. míst, společným zimním vykoupáním v Jordáně a pod. V národní vědomé p. vstupuje se podle pokrevenství, nad domácím krbem, při společném hledání léčivé byliny rusalčiny (»rosenu«), nebo polibkem a slibem. Nahodilé mívá místo mezi dětmi, narozenými v jednom měsíci nebo stejně odkojenými a pod. Srv. du Cange, Des adoptions d'honneur en frère et par occasion des frères d'armes (»Histoire de S. Louis IX«); Krauss, Sitte u. Brauch d. Südslaven (Berlín, 1885); Tamassia, L'Afratellemento (Turin, 1886); Volkov, La Fraternisation en Ukraïne (Melusine, sv. V. č. 8, 1891, sv. VII. č. 1, 1894, č. 7, 1895); Brückner, Über p. bei Polen u. Russen im XVI. Jahr. (»Archiv für slav. Phil.« sv. 15.); Veselovskij, Getěrizm, Pobratimstvo i kumovstvo v kupaljskoj obrjadnosti (»Žurnal« min. nár. osvěty, 1894); Bogišic, Zbornik sadašnjih pravnih običaja u južnih Slovena (Záhřeb, 1874); Načov, Za p. (»Periodičesko Spisanije«, 1896).