Ottův slovník naučný/Poa

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Poa
Autor: Josef Dědeček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 979–980. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Poa L., lipnice (něm. Rispengras), rod rostlin z čeledi trav, podčel. Poacideae a tribu Festucaceae, obsahující druhy 1-, 2- až mnoholeté, pošev listových zpravidla bud z největší části nebo zcela otevřených a lat buď rozkladitých nebo jednostraných, složených z oblého vřetene a z 3straných větví, z nichž nejdolejší mívají u zpodiny několik větevek. Klásky jsou vejčité n. elliptičné, 2–8květé, rozpadávající se posléze ve články, na nichž jednotlivé pluchy zůstávají. Plevy jsou špičaté, pluchy bezosinné a dole na hřbetě a na krajních žilách téměř vždy pýřité. Čnělka jest kratinká nebo chybí, a obilka tupě 3hraná, na vnitřní straně plochá. P. čítá asi 170 druhů, z nichž jest 10 v Čechách. Z těchto vyniká smačknutými stébly P. compressa L., l. smačknutá, na zdech a pod. hojná – a často od napuchlých pošev listů cibulkovitou zpodinou stébel P. bulbosa L., l. cibulatá (na suchých trávnících a pod.), jejíž odrůda vivipara (živorodá) má květy proměněné v listnaté pupeny. Pažit zahradní zejména tvoří často 1letá a světlozelená P. annua L., l. jará, tak jako trávník luční P. trivialis L., l. obecná, a P. pratensis L., l. luční; tato s několika odrůdami. Varietami bohata jest také obecná P. nemoralis L., l. hajní. Horské polohy obývá v Čechách P. sudetica Haenke, l. krkonošská, P. laxa Haenke, l. plihá (na Krkonoších), a P. alpina L., l. horská (na Šumavě). Trsnatým a bohatě stébelnatým vzrůstem přispívá lipnice zvláště k bohaté sklizni sena. Z cizích druhů jest užitečná P. abyssinica Jacq., l. habešská, velmi moučnatými obilkami. Z doby třetihorní známo jest 40 druhů popsaných jménem Poacites Brogn. Děd.