Ottův slovník naučný/Počta

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Počta
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 995–996. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související: Filip Počta
Heslo ve Wikipedii: Filip Počta

Počta Filip, palaeontolog a geolog čes. (* 1859 v Praze), stud. na akad. gymnasii, pak přírodní vědy na universitě v Praze, v Bonně a na Musée d'histoire naturelle v Paříži. Roku 1888 stal se doktorem filosofie, pracoval v museu král. Českého, stal se tamtéž assistentem, r. 1837 assist. geologie u prof. Nováka na universitě české. Zpracoval křídové houby české, jež tehda byly znovu přepracovány prof. Zittlem v Mnichově na základě nové methody, která přihlížela ke kostře a nikoliv jen k vnějšímu tvaru. Za tím účelem navštívil musea v Rakousku a Německu. Při této příležitosti odevzdány mu byly ke zpracování zásoby hub z geolog. ústavu uherského, z drážďanského musea, které pocházely z Francie, a z kabinetu university bonnské. Roku 1891 habilitoval se z palaeontologie na universitě české. Potom studoval rudisty české a pracoval za tím účelem delší dobu na Sorbonně a Ecole des mines v Paříži, jakož i v Britském musei v Londýně. Dále zpracoval korále české a mechovky ze zajímavého naleziště na Kaňku u Kutné Hory, kde v rule jsou útržky korycanských vrstev. Popsal první valouny z kamenného uhlí kladenského. Po smrti Novákově odevzdán mu ke zpracování materiál Barrandeův, který měl býti popsán v 8. svazku díla Système silurien du centre de la Bohême. Za tou příčinou pořídil a to dílem zároveň s prof. Novákem, jemuž jako assistent jeho pomáhal, dílem pak sám objemnou sbírku (přes 1000 kusů čítající) velikých výbrusů korálův a láčkovců silurských vůbec. Sbírka ta nemá, pokud se provedení týče, soupeře na světě. První svazek 8. dílu vyšel r. 1894, druhý, kterým Počta úkol na něj vznesený dokončil, r. 1902. Jest to objemný svazek čítající přes 70 tisk. archů a 120 velikých tabulí. Za příčinou studia korálů dlel v museu Lavalském v záp. Francii a u prof. Lindströma ve Štokholmu. Dále popsal zbytky hub ze siluru a vydal některé geologické stati. Ke studiu universitnímu, jakož i později k odbornému uděleno mu bylo několik stipendií státních. Psal také palaeontol. a geol. články v Ottově Slov. Nauč. a četné populární články ze svého odboru ve »Vesmíru«, a zvláště souborné dílo, kde poprvé snažil se učiniti vědu o zkamenělinách přístupnou širšímu obecenstvu českému. Je mimoř. členem Učené společnosti a dopisujícím členem České akademie a výkonným členem Společnosti pro přírodovědecký výzkum Orientu ve Vídni. R. 1898 jmenován mimoř. prof. při české universitě a za jeho vedení počato se zřízením ústavu palaeont., který mimo Vídeň na žádné universitě rakouské není. Z prací jeho uvádíme: Einige Bemerkungen über das Gitterskelet der fossilen Hexactinelliden (»Sitzgsber. d. Kgl. böhm. Gesellsch. d. Wissenschaften«,1882); Ueber isolirte Kieselspongiennadeln aus der böhm. Kreideformation (t., 1883–84); Beiträge zur Kenntniss der Spongien der böhm. Kreideformation (3 díly, »Abhandl. d. Kön. böhm. Gesellsch. d. Wiss.«, 1883–85); Ueber Spongiennadeln des Brüsauer Hornsteines (»Sitzgsber. d. Königl. böhm. Gesell. d. Wiss.«, 1834); Chemie v palaeontologii (»Chemické Listy«, roč. VIII.); Ueber 2 neue Spongien aus der böhmischen Kreideformation (»Sitzgsber. d. Kön. böhm. Gesell. d. Wiss.«, 1885); Ueber fossile Kalkelcmente der Alcyoniden und Holothuriden (»Sitzgsber. d. Kaiserl. Akad. d. Wiss. Wien. Mathem. naturwiss. Classe«, 1385); Vorläufiger Bericht über die Rudisten der böhm. Kreideformation (»Sitzgsber. d. K. böhm. Gesell. d. Wiss.«, 1886); Le développement des Eponges fossiles (»Archives slaves de biologie«, Paříž, 1886); Revue des travaux tchèques de paléontologie (»Archives slaves de biologie, Paříž, 1886); Notiz über eine neue Korallengattung aus dem böhm. Cenoman (»Verhandl. der k. k. geolog. Reichsanstalt«, Vídeň, 1886); Ueber einige Spongien aus dem Dogger des Fünfkirchen-Gebirges (»Mittheil. aus dem Jahrbuche der kön. ung. geolog. Anstalt«, Bd. VIII., Pešť, 1886); Néhány spongia a Pecsi vagy Mecsek-Hegység dogger-retegeilböl (2 táblával. »Mag. kir. földtani intézet évkönyve VIII. köt.«, Pešť, 1886); Die Anthozoen der böhm. Kreideformation. Mit 2 Tafeln. (»Abhandl. d. Kön. böhm. Gesell. d. Wiss.«. VII. Folge, 2. B., 1887); Kritisches Verzeichniss der Rudistenliteratur (»Sitzgsber. d. Kön. böhm. Gesell. d. Wiss.«, 1887); Ueber einige Versuche zur Entstehungstheorie der Lösspuppen (t., 1887); Ueber Spongiennadeln in einigen Gesteinen Ungarns (»Földtani Közlöny«, XVII. B., Pešť, 1887); Magyarország néhany közetében elöforduló spongiatükröl (t., 1887); O valounu z kamenného uhlí kladenského (»Věstník« Král. čes. společ. nauk, 1888); O oolithických horninách z okolí příbramského (t., 1888); Ueber ein Gerölle aus der Steinkohle von Kladno in Böhmen (»Verhandlungen d. k. k. geol. Reichsanstalt«, Vídeň, 1888); O rudistech, vymřelé čeledi mlžů z českého křídového útvaru. Se 6 tabulemi a 5 vyobraz. v textu. (»Rozpravy král. čes. společ. nauk«, VII. řada, 3. svazek, 1889); Ueber den Inhalt eines Quarzknollens v. Ruditz (»Sitzgsb. d. Kön. böhm. Gesell. d. Wiss.«, 1890); Ueber einige Spongien aus dem Cuvieri Pläner von Paderborn (»Zeitschrift d. deutschen geolog. Gesellschaft«, Berlín, 1890); O vztazích rudistů k ostatním mlžům (»Rozpravy Čes. akad. cís. Frant. Josefa pro vědy, slovesnost a umění«, II. tř., 1892); O mechovkách z korycanských vrstev pod Kaňkem u Kutné Hory (»Pojednání Čes. akad. cís. Frant. Josefa pro vědy, slovesnost a umění«, 1892); Ueber Spongien aus der oberen Kreide Frankreichs, in dem kgl. mineralogischen Museum in Dresden (»Mittheilg. aus dem kgl. mineralogisch-geologischen und praehistorischen Museum«, Kassel, 1892); O geologickém profilu v nádraží c. k. státní dráhy cís. Františka Josefa (»Věstník« Kr. české společ. nauk, 1892); O poměru mezi silurem bretonským a českým (»Rozpravy České akad. císaře Frant. Josefa pro vědy, slovesnost a umění«, 1893); O rudistu z bělohorských vrstev (t., 1893); Système silurien du centre de la Bohême. (Vol. VIII. Tome 1. Bryozoaires, Hydrozoaires et partie des Anthozoaires. Avec 21 planches. Praha, 1894); Parallèle entre les dépots siluriens de la Bretagne et de la Bohéme (»Bulletin de la Société d'Études scientifiques«, Angers, 1894); Geologické výlety po okolí pražském (Praha, 1897); O zbytcích hub z české pánve palaeozoické (»Rozpravy Čes. akademie cís. Frant. Josefa pro vědy, slovesnost a umění«, 1898); O poměru švédského siluru ku palaeozoické pánvi české. Přednáška o výroční schůzi Kr. české společnosti nauk (Praha, 1899); O tvorstvu předvěkém. Nauka o zkamenělinách (Palaeontologie), s 816 obrazy (Praha, 1900); Nejstarší zkameněliny (»Naučný Obzor«, příloha »Národních Listů«, 1901); Système silurien du centre de la Bohême. Vol. VIII. Tome 2. Anthozoaires et Alcyonaires. (Avec 99 planches. Praha, 1902).