Ottův slovník naučný/Početní groš

Ottův slovník naučný
Početí	Početní groš	Počet zlatý

Údaje o textu
Titulek:	Početní groš
Autor:	Josef Teige
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 989. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Početní groš. Hospodářská bída a stálé zlehčování zrna groše ke konci XV. a v století XVI. vedly k tomu, že obecný lid nepočítal již na groše jako jednotku o různém množství dílů (penízů), nýbrž na tyto díly (peníze) a pro praktickou potřebu zkonstruován ideální groš stálé hodnoty penízů. – Jiného významu jsou p. g-e české z doby prvních Habsburkův. Byly to skutečné mince ke sčítání summ. V tabuli rozdělené v přihrádky podle hodnoty peněz (tolary, kopy grošů, groše a peníze) byly nakresleny čáry podle číselných veličin (1, 10, 100 atd.) a položený na př. na linii 100 znamenal 100 grošů, mezi liniemi polovinu hodnoty linie vyšší (tedy mezi linií 100 a 1000 byl položen groš = 500 gr.). A tak se sčítalo. Grošů ktomu cíli v malém počtu ražených užívalo se hlavně v mincovnách. Na líci měly počáteční písmeno korunované jména krále (F) a rok, v obvodu RAIT. GROSCH. DER. BEHMISCHEN. KAM.[mer], na rubu český lev s legendou GROSS. POCZETNI. KOMORY. CZIESKE (váha 1,80–3,90 g). Často byly proráženy k navlékání. Znamení mincovní mívají zřídka. Zanikly zcela za Leopolda I. (Srv. i Jeton.) JTe.