Ottův slovník naučný/Pneumatotherapie

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pneumatotherapie
Autor: Emerich Maixner, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 978. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pneumatotherapie (z řec.), léčení nemocných zhoustlým vzduchem (asi o ⅓ atmosféry) neb vydechováním do prostory, chovající rozředěný vzduch. Léčení to děje se ve zvláštních uzavřených prostorách (pneumatických), kabinetech, nebo pomocí zvláštního přenosného přístroje (Hauck, Waldenburk). Mx. – Jiné methody pneumatického léčení pěstují vdechováni vzduchu zředěného, jakž děje se na př. ve vyšších polohách horských. Význam p. spočívá především v dokonalejším provětrávání plic svěžejším vzduchem, v sílení svalstva dýchacího i srdečního.