Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Plevno

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Plevno
Autor: Ludvík Tošner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 917–918. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pleven

Plevno, Plevna (bulh. Плъвенъ), hl. město bulharského kraje plevenského (3880 km2 se 164.566 obyv.) na ř. Tučenici, uprostřed alluviální planiny, na konci údolí, obklopeného na v., s. a j. vysokými pahorky, v uzlu důležitých silnic do Nikopole, Vidina, Srědce, Kazanliku a Ruščuku, na železniční trati Roman-Šumla, má 18.709 obyv. (1900), kromě Bulharův asi 1900 Turkův a několik set cikánův. Město, jímž protéká potok Grivica, skýtá s okolních výšin půvabný pohled, avšak ulice jsou špinavé a špatně udržované, budovy málo výstavné, 18 mešit jest většinou v rozvalinách, chrámy pravoslavné jsou dva, vynikající budovou jest sídlo praefekta, dříve turecký konak, dále jsou zde 2 hotely, 2 vyšší školy, nemocnice, pomníky na paměť bojovníků padlých při dobývání města atd. Hlavním pramenem výživy jest orba, chov dobytka a vinařství, hlučné jsou zdejší trhy na dobytek, rozsáhlý pak jest obchod s vínem. Pro důležitou polohu města v stratégickém ohledu P. bylo v poslední ruskoturecké válce jevištěm nejskvělejších válečných výkonů. Když ruské vojsko překročilo Dunaj, Osmán paša přikvapil sem se 14.000 muži a odrazil ruské sbory ve 2 šarvátkách (8. a 18. čna 1877), čímž umožněno mu obsaditi P., které také rychle a důmyslně opevnil, zřídiv na okolních výšinách až do vzdálenosti 8 km zákopy a tvrze. Na s. byly batterie Opanecké, mohutné zákopy Bukovské a nedobytná reduta Grivická, na j. proslavená reduta Zelenohorská a několik menších opevnění. Za řekou Videm opevněny vesnice Dolni a Gorni Dubnik a Teliš, jež ovládaly cestu do Srědce, po níž turecké vojsko dostávalo posily a zásoby. Dne 30. a 31. čce odraženy útoky ruského gen. Krüdenera a teprve 7. září P. obklíčeno spojenými Rusy a Rumuny pod velením rumunského knížete Karla. Potom podniknuto několik útoků, zejména 11., 12. a 18. září, avšak vesměs bez úspěchu, tak že Osmánu pašovi bylo možno sesíliti svoji posádku na 40.000 mužův se 77 děly. Proto Totleben 6. října provedl úplné obklíčení města, kterému odňato veškeré spojení s ostatními tureckými posicemi a na něž denně prováděna prudká dělová palba. Dne 5. list. Skobelev opanoval opevnění u Brestovice a 9. list. redutu Zelenohorskou, zároveň turecké zásoby střeliva a potravin silně se vyčerpávaly, tak že Osmán paša rozhodl se k výpadu a ústupu do Srědce. Dne 10. pros. učiněn prudký útok na ruské postavení na ř. Vidu, který však po 5hodinném boji odražen. Poněvadž pak mezi tím Rusové vnikli do P-na, Osmán paša, sám jsa těžce raněn do nohy, přinucen vzdáti se se 40.000 muži, 2000 důstojníky a 77 děly. Avšak i obléhající zaplatili toto vítězství těžkými ztrátami více než 40.000 mužův, na jejichž paměť postaveno kolem města do 50 pomníkův. – Srv. Osman Pacha, Défense de P-na (Pař., 1889, s atl.); Herbert, The defense of P-na (Londýn, 1895); Trotha, Der Kampf um Plewna (2. vyd. Berlín, 1897). Tšr.