Ottův slovník naučný/Platanus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Platanus
Autor: Josef Dědeček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 852. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Platan

Platanus L., vodoklen n. přespolní javor, rod rostlin 2děložných z čel. Platanaceae, klenu poněkud podobný dlanitolaločnatými a chobotnatě zubatými listy. Tyto pokryty jsou na rubu zvláště v mladí plsti vlnovitou, mnohonásobně parohovitě větevnatou a více méně křehkou a záhy prchající. Vlna tato způsobuje prý oční zánět, pročež od pěstování platanů v stromořadích mnozí zrazují. P. čítá 5 druhů, z nichž v Čechách nejčastěji bývá vysazován P. orientalis L., v. východní, a P. occidentalis L., v. západní. P. or., již před objevením Ameriky u starých Řekův a Římanův oblíbený, má listy 5laločné, až 2 dm široké a posléze na rubu olysalé. Palisty jsou celokrajné. Dosahuje ke 30 m výšky a as 3 m tlouštky a bývá pěstován i v odrůdách, z nichž zvláště vyniká var. acerifolia (odr. javorolistá) a var. digitata n. laciniata (odr. dřípatá). P. occ., ze Severní Ameriky pocházející, bývá vzrůstu vyššího, listů 3- neb 5laločných, na rubu trvaleji plsťnatých, s palisty zoubkovanými. Tvářností podobá se p-nu západnímu nejvíce P. racemosa Mutt., z Kalifornie, jehož plodních strboulů proti obyčejně jedinému p-nu západního bývá až 6. Křovitým vzrůstem vyniká P. cuneata Willd., rostoucí na jižních úklonech Kavkázu. Veškeré druhy rostou velmi bujně a rozmnožujíce se řízky i semeny doporučují se zvláště k pěstování pro palivo, snášejíce naše podnebí dobře. Děd.