| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Plasmodiophora |
| Autor: |
Ladislav František Čelakovský |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 843. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
Plasmodiophora jest slizohouba čili slizovka (Myxomycetes) z oddělení parasitických Phytomixinae Schröter, žijících uvnitř buněk napadených rostlin ve formě plasmodií, podobných, jak se zdá, oněm, které mají typické Myxomycety (Myxogasteres), t. j. ve formě plasmodií pravých, jež posléze za příčinou fruktifikace rozpadnou se najednou neb řidčeji opětovným dělením podvojným na větší počet výtrusů záhy pevnou blanou obklopených. Rod P. vyznačuje se výtrusy kulatými, mezi sebou volnými, vyplňujícími zcela buňku živnou. P. brassicae Voronin působí u všech u nás pěstovaných druhů rodu Brassica a jejich odrůd, tedy u řepáku olejného, vodnice, řepky olejné, tuřínu a kolníku, brukve, karfiolu, zelí, kapusty i kadeřávku, zhoubnou nemoc, která se jeví rakovinnými nádory přerozmanitého tvaru a velikosti na kořenech a to jak na kořeni kůlovém tak i na koříncích vedlejších. Nádory objevují se od jara až do podzimu, při čemž nejvíce trpí rostliny záhy (za mladosti) napadené. Na těchto totiž listy i kořeny co do velikosti zůstávají značně za těmi, jež příslušejí rostlinám zdravým. Do kořenů P-rou napadených na místech infikovaných dává se brzy hniloba. Nemoc nejvíce řádí na místech vlhkých, zvláště takových, na nichž rok co rok sázejí se druhy rodu Brassica. Doporučuje se tudíž na polích a v zahradách zelinářských střídati co možná místo setby. V mladých nádorech viděti lze četné buňky parenchymu silně zveličelé, naplněné hustou proudící plasmou, t. j. plasmodiemi, z nichž později rozpadnutím vytvoří se přečetné, drobounké, 1,5 μ široké, bezbarvé výtrusy, jež shnitím nádorů v půdě se rozptylují a tuto infikují. Aby taková infekce se obmezila, doporučuje se vykopané kořeny napadených rostlin nenechat uhníti na poli, nýbrž spalovati. Voronin pozoroval, že výtrusy ve vlhku vypouštějí po jedné rejdivé, bičíkem opatřené buňce, jež pravděpodobně do zdravých kořenů může vniknouti a je nakaziti. Způsob, kterým se to děje, není však dosud známa rovněž neví se, jak vznikají domnělé plasmodie P-ry. Nemoc nazývá se ve Skotsku fingers and toes (prsty a pazoury), z té příčiny, že často nádory na hlavních kořenech jsou prstovitě rozvětveny – též clubbing, club-ros, anbury, v Belgii vingerziekte, maladie digitoire, v Rusku kapustnaja kila, v Německu Kohlhernie neb Kohlkropf. lč.
PD old 70