Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Plantamour

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Plantamour
Autor: Václav Rosický
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 841–842. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Plantamour Émile, hvězdář švýc.-franc. (* 14. května 1815 v Genevě – † 7. září 1332 t.), studoval 2 léta v Paříži u Araga, pak u Bessela v Královci, kde r. 1839 prohlášen byl doktorem fil. T. r. stal se prof. astr. na akademii (později universitě) v Genevě a ředitelem hvězdárny a byl též členem kommisse pro evropské měření stupňové. Napsal: Disquisitio de methodis traditis ad cometarum orbitas determinandas (Královec, 1839; příspěvek k určování drah vlasatic); od r. 1841 uveřejňoval každoročně pozorování konaná na hvězdárně genevské, od r. 1844 výsledky pozorování magnetických t.; pojednání o vlasatici Mauvaisově r. 1844, t. 1847; o teplotě (1836–55) v Genevě (t., 1857); studie o podnebí genevském (t., 1863); nové studie podnebí gen. (t., 1876). Roku 1864 první určil rozdíl délky mezi Genevou a Neuchâtelem telegraficky (t., 1864), konal v Genevě pokusy s kyvadlem převratným (t., 1866), napsal pojednání o nepravidelnostech teploty v Genevě v l. 1826–65 (t., 1867), vykonal přesné nivellování ve Švýcarsku (t., 1867–70), určil telegraficky rozdíly zem. délek míst Rigi-Kulm-Curich-Neuchâtel (t., 1871), pak Weissenstein-Neuchâtel-Bern (1872), dále Simplon-Milán-Neuchâtel (1875) a Geneva-Štrasburk (1879). Vykonal četná měření výšek tlakoměrem, vypočetl tabulky výškoměrné podle vzorce Besselova (Mém. Genève, 1854) a napsal o změnách teploty a tlaku v Genevě a na Vel. Sv. Bernardu několik pojednání. Pro Genevu určil z let 1826–61 počet dnů s deštěm a průměrné roční množství srážek. Pozoroval 18. čce 1860 úplné zatmění slunce v Castellonu ve Španělsku (»Astr. N.«, 20), přechod Merkura (t., 23 a 28), oběžnice a vlasatice (t., počínaje sv. 20), Plejady, a vypočetl dráhy 11 vlasatic. Zprávy a kratší poznámky meteorologické obsaženy jsou v různých časopisech. VRý.