Ottův slovník naučný/Plachý z Třebnice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Plachý
Autor: Josef Strnad
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 829–830. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Plachý

Plachý z Třebnice, vynikající rodina měšťanská v Horšově Týně. Jiří byl pro platné služby své, které v různých úřadech a povinnostech zemských a městských konal, od cís. Maximiliána II. r. 1567 nadán erbem a titulem z Třebnice a ještě t. r. v pondělí po neděli květné přijat do stavu vladyckého. Erbu užíval štítu rozpoltěného, pravá polovice červená, levá bílá, v němž na trávníku zeleném vůl, půl od hlavy bílý v červeném poli a ostatek červený v bílém poli se spatřuje. – Starší syn Jiřího, Jan, nabyv vzdělání na cizích universitách, vstoupil do služby pánů z Hasenburka a pp. Švihovských. – Mladší syn Jiřího byl Šimon, kterýž nabyv hodnosti mistrské též za hranicemi, odstěhoval se s rodinou svou z rodného města do Plzně r. 1587. Tu stal se prvním radním písařem a zastával úřad ten až do r. 1605 Simon získal si v Plzni značný majetek nemovitý, tak že záhy náležel k nejzámožnějším rodinám v městě. Po r. 1605 nacházíme jej stále v radě městské až do smrti. Zemřel 8. října 1609 a pochován ve farním kostele sv. Bartoloměje, kdež až podnes kamenný náhrobek jeho se nachází. Zanechal Paměti města Plzně, kteréž obsahují vypsání nejhlavnějších událostí od nejstarší doby až do r. 1604. Paměti byly vydány nákladem spolku literárního v Plzni r. 1883. Šimon P. měl s manželkou svou Annou Soběhrdovou dva syny, Jiřího a Simeona, a tři dcery: Dorotu, Kateřinu a Annu. Anna provdala se za měšťana plzeňského M. Kašpara Lad. Stehlíka z Čenkova. – Jiří P. vstoupil r. 1602 do řádu jesuitského a změnil jméno své P. ve Ferus (v. t.). – Simeon či Šimon stal se r. 1604 radním písařem v Budějovicích a zahynul při vpádu Pasovských r. 1611. Zanechal vdovu Marianu z Hiršeka a sirotky Jiřího a Benignu. Benigna provdala se za Simona Petra Aulíka z Třebnic, radu JMCké. – Jiří P. narodil se v Budějovicích r. 1606. Vstoupil též jako strýc jeho do řádu jesuitského. Vyučoval po pět let na akademii olomoucké, odtud povolán do Prahy, kdež též po pět let vyučoval odvětvím theologickým. Vyznamenal se r. 1648 při hájení Starého a Nového města praž. proti Švédům od 28. čce do 2. list. Velící generál Colloredo zorganisoval městské sbory k obraně a přijal též studenty, kteří se dobrovolně k hájení hlásili. Dostalo se jim úkolem brániti čásť pobřežní od kláštera křižovnického až ke klášteru sv. Kříže Většího. P. neměl sice žádného určitého úkolu v této legii studentské, ale vynikaje odvahou konal velmi platné služby studentům jakožto rádce a pomocník, tak že ovládal ve skutečnosti legii. I Švédové s uznáním o něm vypravovali a nazývali jej dlouhým páterem. Poslední léta ztrávil P. v kolleji kutnohorské, kdež zemřel 19. dubna 1664. Z kázání jeho některá vyšla tiskem pod názvem Rosa pentaphyla (1648). Snd.