Ottův slovník naučný/Pjandž

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pjandž
Autor: Ludvík Tošner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 823. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pjandž, Pandž, Pendž, jeden z pramenů Amu-Darje (v. t.), nazývá se v horním toku Vachán-Darjá a vzniká pode jménem Vachdžir z ledovce Hindukuše ve výši 4500 m n. m., teče asi 130 km od v. na z. podél jižního okraje Pamíru (v. t.) v hluboké úžlabině mezi Vachánským hřbetem na s. a Hindukušem na j., přijímá v pravo ř. Pamír, vytékající z jez. Zor-kulj na Velikém Pamíru, načež dostává jméno P. Pak teče k jz. asi 100 km, na to obrací se ostře k s. v délce 210 km, přijímá v pravo ř. Gunt, Bartang, Jazgulan a Vanc a v levo Šivu, potom obrací se na z. a jz. až k ústí ř. Kokče, od něhož směřuje k z. do stoku s Vachšem a Ak-sarajem, odkudž dostává řeka jméno Amu-Darjá, které však druhdy dává se jí již od stoku s ř. Bartangem čili Ak-su-Murgábem. Tšr.