Ottův slovník naučný/Pitman

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pitman
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 806. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Pitman [-men] Isaak, stenograf a reformátor angl. pravopisu (* 1813 – † 1897 v Bathu). Byl s počátku obchodním sluhou a po té vlastní pílí vzdělal se tou měrou, že byl po několik let učitelem obecných škol. Roku 1837 vydal Stenographic soundhand, fonetickou soustavu stenografickou, zpracovanou na základě Taylorovy stenografie a zvanou později Phonetic short-hand nebo Phonography. Soustava tato náleží k tak zv. soustavám geometrickým užívajíc jedině útvarů geometrických, jako bodu a nejjednodušších čar (přímek, polokruhů, kruhů), a to jak pro souhlásky, tak pro samohlásky, kdežto v soustavě Taylorově samohlásky zůstávají neoznačeny. Roku 1839 přesídlil se do Bathu chtěje se tu věnovati výhradně zdokonalení své soustavy těsnopisné, při čemž zabýval se také reformou obyčejného pravopisu na základě fonetickém. Tamže založil r. 1851 také ústav řečený Phonetic Institute, tiskařství a nakladatelství spojené se školou, jež po jeho odstoupení r. 1894 řídí synové jeho Alfred a Arnošt pod firmou Sir Isaac P. and Sons majíce filiálky v Londýně a v New Yorku. Stenografická soustava P-ova rozšířila se záhy a to r. 1838 po Australii, r. 1844 po Spoj. Obcích sev.-amer. a Kanadě, většinou působením bratři P-ových. Spisy P-ovy týkající se jeho těsnopisu, A manual of phonography (Bath, 1842) a The phonographic teacher (Lond. a Bath, 1862), dočkaly se přes 100 vydání a rozšířeny jsou v millionech exemplářů. Stenografická praxe anglická v parlamentě, v obchodech, při soudech atd. užívá výhradně soustavy P-ovy, která přešla také do mnoha řečí jiných, jako do španělštiny v Již. Americe, do řeči gaelské ve Skotsku, do řečí východoindických, japanštiny, atd. a na soustavě P-ově založeny jsou soustavy Benn Pitmanova, Grahamova, Munsonova a Lindsleyova. K naléhání P-ovu, který energicky zastával t. zv. spelling reform, angl. vláda obrátila svoji pozornost vyučování pravopisu na školách a dovolila užívati čítanek foneticky tištěných. Roku 1894 P. povýšen do stavu rytířského. P. vydal mimo spisy uvedené ještě: A history of short-hand (3. vyd. 1891) a r. 1842 založil Phonetic Journal, nejstarší stenografický list světa, vycházející ve 24.000 exemplářích. Nejnovější změny jeho těsnopisu, jež hájil v měsíčníku »The Speller«, vydávaném od r. 1895, setkaly se s menším úspěchem. Srv. Robinson, I. P-s phonography (Panstenographicon I, Drážď., 1869–74); Th. A. Reed, A biography of I. P. (Lond., 1890); The life and work of sir I. P. (Lond. a Bath, 1894); P-s Short-hand and Type-writing Yearbook (t., od r. 1892).