Ottův slovník naučný/Pitcairn

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pitcairn
Autor: Ludvík Tošner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 803. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pitcairnův ostrov

Pitcairn [pitkérn], ostrov v Polynésii na jv. od Nízkých ostrovů, k nimž přísluší v ohledu zeměpisném, kdežto v ohledu politickém náleží k britsko-australskému státu Nový Jižní Wales, leží na 25° 3' j. š. a 130° 6' z. d. Gr. a tvoří s ostrůvky Oeno 140 km na ssz., Elisabeth nebo Henderson 243 km na vsv. a Ducie 640 km na v. malý archipel měřící úhrnem 17 km2 se 141 obyv. (1897). Ostrov P. sám jest veliký jen 5 km2, dlouhý 3,5 km a šir. 1,6 km, jest původu sopečného, břehy jeho zdvihají se příkře z moře, tak že jest přístupný jen na 3 místech. Severní část ostrova tvoří plateau vys. asi 100 m s vesnicí Adamstown a vzdělanými rolemi. Půda jest úrodná, rostlinstvo podobá se tahitskému, pouze palma kokosová a chlebovník se zde nedaří. Podnebí jest vlhké a nestejné, převládají větry jihozápadní, padává zde i sníh. P. objeven byl r. 1767 Carteretem, byl neobydlen, ačkoli Pitcairn nalezly se zbytky lidských obydlí a nástrojů. Roku 1790 připluli sem vzbouření námořníci anglické lodi »Bounty« s 12 tahitskými ženami a založili zde osadu, ze které však do r. 1800 zůstal na živu jediný Alexander Smith, zvaný později John Adams, s rodinou. Jeho potomstvo rozmnožilo se do r. 1825 na 66 duší, tak že r. 1830 rozhodla se anglická vláda přesídliti čásť obyvatelstva malého tohoto ostrova na Tahiti. Avšak přesídlení většinou se vrátili a r. 1856 byly zde již 194 osoby, z nichž 187 převezeno na Norfolk, odkud však r. 1858 opět 40 se jich vrátilo. – Srv. Murray, P., the island, the people and the pastor (Lond., 1885); Burrow, P-s Island (t, 1853); F. Birgham, Die Insel P. (»Globus«, 1879). Tšr.