Ottův slovník naučný/Pirmez

Ottův slovník naučný
Pirmasens	Pirmez	Pirminius

Údaje o textu
Titulek:	Pirmez
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 769. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Pirmez [pirmé]: 1) P. Eudore, státník a nár. hospodář belg. (* 1830 v Marcinelle – † 1890 v Brusselu). Byl advokátem v Charleroi a r. 1857 zvolen poslancem. Účastnil se vynikající měrou všech debatt týkajících se otázek právnických, hospodářských a průmyslových. Roku 1867 stal se ministrem vnitra v kabinetě Frère-Orbanově. Tři léta potom zatlačen byl do opposice a hájil tu svobody ohrožované stranou katolickou. I r. 1878, kdy ministerstvo Frère-Orbanovo dostalo se opět ku vládě, P. zůstal prostým poslancem bojuje zejména proti zákonům školským. Po pádě liberálního ministerstva r. 1884 postavil se proti katolickým ministerstvům Malouovu a Beernaertovu s touže houževnatostí, ale stále se stejnou umírněností a loyálností, kterou vynikal v životě veřejném, bývaje často prostředníkem mezi svoji stranou a vládou. Jakožto nár. hospodář byl P. v Belgii velice vážen jsa jedním z hlasatelů školy manchesterské v Belgii a pomáhal Frère-Orbanovi v boji proti bimetallismu. Zastával Belgii při různých mezinárodních konferencích mincovních a jako člen kommisse pro revisi občanského zákoníku hájil právnické emancipace ženy. Roku 1889–90 byl jakožto president státní rady Konžského státu členem protiotrokářského kongressu v Brusselu. V téže době vydal význačnou brošuru o krisi obchodní. Z četných jeho publikací uvádíme: vědecké dílo De l'unité des forces de gravitation et d'inertie (1881); La représentation vraie (1883) atd. – Srv. Nyssens, Eudore P. (Brussel, 1893).

2) P. Octave, spisov. belg. (* 1832 – † 1882). Žil osaměle oddán spisovatelství na zámku acozském, kdež také zemřel. Byl mystik a romantik, ctitel Chateaubriandův, Hugův a Lamartineův, bohatý myslitel a vážný pojímatel přírody; z předních básníků belgických. Napsal: Les Feuiliées, pensées et maximes (1862, 4. vyd. 1881); Victor Hugo (1863); Souvenir de Rome (1865); Jours de solitude (1869, 3. vyd. 1877; nově 1883); Heures de philosophie (nově 1881); Remo; souvenir d'un frère (1880); Lettres à José (1884).