Ottův slovník naučný/Pippich

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pippich
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 764–765. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Karel Pippich

Pippich Karel, spisov. a právník čes. (* 21. dub. 1849 ve Zlonicích), vystudoval gymnasium u piaristů v Praze a práva na univ. pražské, kde nabyl hodnosti doktorské. Po odbyté praxi soudní vstoupil do advokátní kanceláře svého otce v Chrudimi, kde od r. 1874 nejprve jako advokátní kandidát, potom jako samostatný advokát působil a dosud působí. Za doby studií universitních P. zabýval se pilně hudbou a zpěvem, byl nějaký čas v redakci tehdejších »Hudebních Listů« dra Lud. Procházky, později oddal se dramatickému spisovatelství a pěstoval se zálibou jako režisér i herec ochotnické divadlo v Chrudimi snaže se dáti divadlu ochotnickému ráz literárně pokrokový (prvé uvedení Ibsena, Hauptmanna, Maeterlincka a j. na ochotnické jeviště). Ve veřejném životě je činný v obci chrudimské (po dlouhá léta v obec. výboru i v městské radě), v okresním výboru, pak jako poslanec na sněmu, byv po třikráte zvolen poslancem v měst. skupině Chrudim-Heřm. Městec. Jako Sokol i jako občan účastňující se veškerého života národního v otázkách politických a kulturních zejména uměleckých P. vystupuje také často v úkolu veřejného řečníka. P. napsal: aktovky: Z české domácnosti, Ve veřejném životě a Slečna nakladatelka; celovečerní hry: Svět zásad a Slavomam (vesměs až na aktovku »Slečna nakladatelka« hrány na Národním divadle), pak text k hudebnímu dramatu Vlasty skon a k hudební veselohře Hraběnka Marie. Mimo to četné články a kritiky hudební, úvahy sokolské, proslovy a příležitostné básně sokolské i j.