Ottův slovník naučný/Pinzon

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pinzon
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 758. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Pinzon: 1) P. Martin Alonso, plavec špan. (* v pol. XV. stol. v Palosu – † 1494 t.). Plavil se po okeáně Atlantském až na ostrovy Kanárské a Guineu, pak odebral se do Neapole a do Říma studovat námořní mapy. Když Krištof Columbus přišel do Rabidy, získal P-a pro svoje záměry, tak že P. valně byl nápomocen Columbovi při uskutečnění prvé cesty r. 1492. Sám velel jedné ze tří karavell Columbových, »La Pinta«, na níž jeho bratr Francisco Martin byl lodivodem. A s této karavelly byla také americká země poprvé spatřena. 21. list. 1492, když Columbus vydal se na další plavbu, při níž objeveny byly Kuba a Haiti, P. od něho se oddělil, neznámo, zda z úmyslu či bezděčně. Při tom přistal u Porto Caballo, odkudž unesl dvě dívky a čtyři muže, chtěje je prodati ve Španělích za otroky. Spojil se opět s Columbem ve chvíli, kdy tento vracel se do Evropy, 6. led. 1493. Zajaté domorodce musil pak P. pustiti na svobodu. U Azorů byla loď P-ova zahnána a přistala první do Evropy v Bayonně. P., domnívaje se, že Columbus v bouři zahynul, chtěl sám podati králi zprávu o objevení nových zemí, ale přibyl do Palosu zároveň s Columbem, který nadšeně tu byl uvítán. Srv. Cesareo Fernandez Duro, P. en el descubrimiento de las Indias (Madrid, 1892).

2) P. Vicente Yañez, bratr před., žil koncem XV. a poč. XVI. stol. Jako bratr přispěl i on k uskutečnění výpravy Columbovy a sám velel lodi »Niña« při první plavbě Columbově. R. 1499 podnikl cestu objevnou na jihozápad a 20. led. 1500 první z Evropanů vstoupil na půdu Jižní Ameriky, na mysu de la Consolacion (Sv. Augustina) v Brazilii. Podél břehů nynější Costariky dostal se dosti daleko a vrátil se do Palosu v září 1500. Druhou cestu vykonal r. 1508 s Juanem Diazem de Solis. Probadali břehy Jižní Ameriky až k Rio Negro. Od té doby asi už necestoval. Císař Karel V. povýšil rodinu P-ův na hidalgy za jejich zásluhy o objevení nových zemí. P-ové žijí do dnes v Mogueru u Palosu.