Ottův slovník naučný/Pinsk

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pinsk
Autor: Ludvík Tošner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 756. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pinsk

Pinsk, uj. město v rus. gub. minské při ústí ř. Strumeně do ř. Piny, která spojuje se s Dněprem, na trati Brest-Brjansk železnice Polěské, má 28.028 obyv. (1897), katol. kostel z r. 1396, 3 pravosl. chrámy, klášter, 2 synagogy, reál. školu, 5 nemocnic, úvěrní družstvo, 2 spořitelny, 27 továren s roční výr. za 897.000 rub., mezi nimi továrnu na sirky, laky, olej, doutníky, loděnici atd. Hlavním předmětem obchodu jest obilí, sůl, kůže, len, tuky, vlna a tabák. – Pinský újezd zaujímá jihozápadní úhel gubernie plochy 11.920,6 km2 a má ráz Polesí (v. t.). Hlavní řekou jest Pripjať a Jacolda, jezer jest 40, močály zaujímají dosud velikou prostoru, lesy kryjí třetinu újezdu. Veliké jest množství ptactva, svízelem jsou ohromná hejna komárů. Řeky bohatý jsou rybami. Obyvatelů jest 230.738 (1897), hlavním pramenem výživy orba, úlů jest asi 30.000, ryb loví se ročně přes 100.000 pudů, dobytka počítá se 285.000 kusů. Ve značných rozměrech provozuje se lov zvěře a sbírání hub, dřevařstvím zaměstnává se 4000 osob s výtěžkem 190.000 rub. ročně, obchod s dřívím, jdoucím do Gdanska, Memelu, Kijeva a j., jest v rukou židovských, továrny jsou 34 se 707 děl. a 676.000 rub. roč. výroby, mezi nimi veliká svíčkárna a továrna na sukno. Tšr.