Ottův slovník naučný/Pingré

Ottův slovník naučný
Pineux	Pingré	Pinguente

Údaje o textu
Titulek:	Pingré
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 753. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Pingré [pe͡ngré] Alexandre Guy, astronom franc. (* 1711 v Paříži – † 1796 t.). Studoval theologii a r. 1727 vstoupil do řádu genovefiánův, načež v l. 1735–45 byl professorem theologie na řádové kolleji v Senlisu. Pro svoje účastenství ve sporech jansenistův musil se však theologie zříci a přijal nejprv nepatrné učit. místo v Rouenu, pak tamže místo astronoma na akademii věd. Ale r. 1751 genovefiáni povolali jej zpět a zřídili mu hvězdárnu při opatství St. Geneviève a r. 1792 jmenovali ho svým bibliotekářem. V Rouenu pozoroval r. 1753 průchod Merkura, později r. 1761 a 1769 na ostrovech Roderigu a Sv. Dominiku průchod Venuše, o němž první podal spolehlivé zprávy. R. 1754–57 vydával první nautický almanach État du ciel. Jakožto námořní astronom účastnil se několika velikých plaveb r. 1767, 1769 a 1771. Od r. 1757 zabýval se horlivě pozorováním a výpočtem drah vlasaticových a vydal o tom Cométographie ou Traité historique et théorique des comètes (Pař., 1783 až 1784), své hlavní dílo. Ostatní jeho spisy jsou: Projet d'une histoire de l'astronomie du XVII^e siècle (t., 1756); Manilii Astronomicon libri quinque et Arati Phaenomena (t., 1786, 2 sv.); Chronologie des eclipses visibles du pôle boréal à l'équateur pendant les dix siècles qui ont précédé l'ère chrétienne (t., 1787); Table des éclipses jusqu'à l'an 1900 (s Lacaillem, t., 1770), v kterých dvou posledních dílech určil s nebývalou přesností zatmění měsíce a slunce na 2000 let, a j. Jeho Histoire de l'astronomie du XVI^e siècle (t., 1790), k níž úvodem byl svrchu uvedený »Projet«, zůstala nedokončena. Několik rozprav vydal v »Recueil de l'Académie des sciences«. Celkem však pověsť jeho byla větší než jeho zásluhy o astronomii, k jejímuž rozvoji valně nepřispěl, ač jeho práce nepostrádají jistého zájmu. Srv. De Prony, Eloge de P. (»Rec. de l'Acad. des sc. de Paris«, 1796, str. 26); Ventenat, Notice sur P. (»Mercure« du 10 prairial an IV.).