Ottův slovník naučný/Pinakl

Ottův slovník naučný
Pina (řeka)	Pinakl	Pinakoidy

Údaje o textu
Titulek:	Pinakl
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 749. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Pinakl (franc. pinacle, lat. pinnaculum), vrchol, zvláště v architektuře gotické a při dekoraci; neprolamovaná, jehlancová střecha nad baldachinem v pozdějším slohu romanském. S počátku málo p-u užíváno ve stavitelství, teprv od XII. stol. se rozšířil a budován v rohu věží tak, že sám představoval malou věž; někdy, jako na bočné façadě kathedrály remešské, býval zdoben výklenky a sochami v nich. Čím dále nabýval forem vzdušnějších a lehčích a stával se motivem ornamentním.