Ottův slovník naučný/Pinčov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pinčov
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 750. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Pinčov, pol. Pińczów, uj. město v ruské gub. kielecké nad ř. Nidou, má 7608 obyv. (větš. židů), katol. kostel, 2 učiliště, chudobinec, trhy na obilí. P. býval vlastnictvím znamenitého rodu Oleśnických (v. t.) se zámkem, vystavěným od Zbihněva Oleśnického, biskupa krakovského. Za kralování Sigmunda Augusta Mikuláš Oleśnicki, přestoupiv k vyznání reformovanému, učinil P. hlavním sídlem novověrcův, založil jim školu i vypudiv r. 1550 pavlány, odevzdal svým spoluvěrcům klášter jejich i s kostelem. Zde konána byla prvá synoda evangelická 1. květ. 1555, a tu později přebývali nejznamenitější učení evangelíci polští, jako Jan Łaski, Krowicki, Lutomirski, Trzecieski, Lubelczyk, Sarnicki a mn. j., kteří tvořili t. zv. Athény polské. V P-ě byla také v l. 1559–61 tiskárna, řízená Danielem z Łęczyce, která vydala mnoho polských spisů proti víře katolické. Sbor pinčovský po r. 1562 přešel v ruce sociniánů či antitrinitářů, kteří jej drželi přes 20 let a měli v P-ě svou školu. Konečně r. 1586 Petr Myszkowski, biskup krakovský, nabyv statku toho, vypudil z něho různověrce a vrátil kostel katolíkům, odevzdav jej ve správu pavlánům. Synovec jeho Sigm. Myszkowski přičinil se velice o ozdobu města, obehnal je hradbami, za nimiž založil nové městečko Mirów, kde zbudovav si pěkný zámek, přijal udělený mu papežem Klementem VIII. titul markraběte na Mirově. Mirów později úplně splynul s P-em a pozbyl zvláštního svého jména. Roku 1727 po smrti Josefa Vladislava, posledního z rodu Myszkowských, statek pinčovský přešel na hrabata Wielopolská, kteří s ním spolu přijali titul markrabat Gonzagů Myszkowských. Zámek potrval do r. 1800, ve kterém jej markrabata Wielopolská dala rozbořiti.