Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Pilořitky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pilořitky
Autor: František Klapálek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 745. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Č. 3136. Pilořitka obecná (Sirex juvencus).
a samička vrážející kladélko do kmene borového, doleji larva její; b larva s strany hřbetní, c kukla.
Č. 3137. Pilořitka veliká (Sirex gigas): a samička, b sameček ve velikosti přirozené.

Pilořitky (Siricidae seu Uroceridae), čeleď vos bylinných s tykadly rovnými, obyčejně nitkovitými, 11–24členými, makadly čelistními 5–6členými. Křídla mají žilnatinu úplnou, přední holeně nesou 1 konečnou ostruhu. Kladélko samičí většinou přesahuje konec zadečku. Tělo jest dlouhé, válcovité. Samičky snášejí vajíčka do dřeva a lodyh. Larvy jsou válcovité, mají pouze 3 páry noh hrudních, které vždy jsou krátké, ba někdy i docela scházejí. Žijí ve dřevě, kde se též zakuklují. Nečetné rody i druhy rozšířeny jsou hlavně v Evropě a Sev. Americe. Náleží sem škodlivý na obilí rod bodrušek (Cephus) a zvláště zajímavá pilořitka (Sirex L.). Tato má tělo téměř dokonale válcovité, tykadla dlouhá 16–24člená, tváře naduté, makadla čelistní zakrnělá, přední a střední hruď pohyblivě spojené. Zadeček samičí končí se trnem a kladélko počíná se před středem břicha. Nápadny jsou již svou velikostí lítajíce od čna do září. Samička vbodává kladélkem vajíčka po jednom až do zdravého dřeva. Larva, která má tvrdou hlavu, silné čelisti a 6 krátkých noh, vrtá ve dřevě křivolakou chodbu širší a širší, na jejím konci vyhlodává si komůrku rozšířenou, v níž se zakukluje, když byla připravila východ až pod kůru. Jak dlouho vývoj trvá, není jistě známo; bezpochyby 2, někdy snad i více let. P. vyskytují se někdy velmi hojně, zvláště na čerstvých mýtinách, kde sedají na poražené kmeny; někdy se stává, že vyletí z nábytku nebo jiných dřevěných předmětů, při čemž bylo pozorováno, že se prokousaly i silným plechem olověným. U nás nejčastěji nalézáme p-ku obecnou (S. juvencus L), která jest modravě černá s černými tykadly a zadečkem u samečků na 4.–7. kroužku žlutavě červeným; nohy jsou červenohnědé, u samečků jsou zadní z největší části černé. Kladélko jest něco kratší než zadeček. Délka 12–36 mm; hlavně v lesích borových. P-ka veliká (S. gigas L.) jest též černá, ale tykadla a veliká skvrna za očima jsou žluté. Zadeček samečků červenožlutý s 1. a posledním kroužkem černým; u samiček černý, 2 prvé a 3 poslední kroužky žluté; nohy černé, od kolen žluté. 15–40 mm. Ve smrcích a jedlích. P. černá (S. spectrum L.) jest černá, skvrna na každé straně týlu a čárka na předohrudí jsou hnědožluté; nohy bledě hlinožluté. Kladélko téměř zdéli těla. 13–26 mm. Na smrcích a jedlích. Kpk.