Ottův slovník naučný/Pilibhit

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pilibhit
Autor: Ludvík Tošner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 740–741. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pilibhit, hl. město distriktu t. jm. (3553 km2 s 1051 obcí a 485.365 obyv., t. j. 157 na 1 km2) v prov. Rohilkand britské Východní Indie (Severozápadní provincie) na železn. trati P.-Bareli na l. bř. ř. Garra, má 33.799 obyv., z nichž jest 19.881 Hind a 13.847 muhammedánů, rozkládá se na veliké ploše, skládajíc se z několika oddělených částí, na již. konci vypíná se nádherná mečeta dle vzoru dehlijské, při níž jest škola a rozvaliny vladařského paláce, dále má město veřejné lázně, domorodý hostinný dům (saraj), 2 veliká tržiště atd. Hlavním odvětvím průmyslu jest výroba cukru, mimo to kovového zboží, váz, pytlů, lodí a člunů. Čilý jest obchod s obilím, solí, bavlnou, bavlněným zbožím, vlnou, pepřem, medem, voskem, rýží a betelem. P. připadl r. 1801 Angličanům a r. 1879 učiněn hlavním městem distriktu. Tšr.